Quenya – Česky

A

 

a- - předpona slovesa, které následuje slovo, které je objektem smyslového vnímání, sloveso popisuje, co vnímaný objekt dělá (man cenuva lumbor ahosta? – kdo uvidí mraky se kupit?) (hosta- – shromažďovat se)

a (1) – zvolací částice – ó (a vanimar – ó nádherní)

a, á (2) – přikazovací částice – ó (a laita, laita te! – ó chvalme, chvalme je!)

a, ar (3) – spojka a

acúna- – viz. cúna-

aha – vztek, zlost, zuřivost

aharwa* - zlostný, zuřivý

ahosta- – viz. hosta-

ahya- – měnit se; přenést, posunout, přesunout, přemístit, stočit (se), obrátit (se); helwa-ahyala - modrající se (min. čas ahyanë)

ai! – citoslovce ach!, běda!

ai - jestli, jestliže, pokud (en. if)

aica – hrozný, strašný, děsivý, ostrý, nelítostný (v Aicanáro – ostrý plamen, sindarsky Aegnor)

aicalë - vrchol

aicassë - vrcholek hory

ailin, linya – tůň, jezero, rybník

ailinon - leknín

ailo - jezero, rybník, jezírko, tůň

aimenal, aimenel – viz lilurin

aina – svatý (odvozeno od Ainu)

Ainu (pl. Ainur) – ti, kteří byli stvořeni dříve než Eä, podřízení Valar a Maiar

aipio - třešeň

aiqua - strmý, příkrý

aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici 

aiquen – někdo, kdokoli

airë – posvátnost; aira – posvátný, svatý

airita- - posvětit

aista- - bát se, děsit se, hrozit se, mít hrůzu

aiwë – ptáček (Aiwendil – milovník ptáků); též filit

aiya – zdar, hle, buď zdráv / buď(te) pozdraveni, sláva (komu) – pozdrav

ala- – vzkvétat, prospívat, mít úspěch, mít se dobře

alac- - chvátat, spěchat

alahasta - nezkažený, nezohyzděný, nezničený

alalmë – jilm

alarca - rychlý, svižný

alasaila - nemoudrý, pošetilý, nerozumný

alassë – štěstí, blažený pocit, radost, veselost

alassëa – šťastný, veselý, radostný

alastë - mramor

alata - záře

alca - paprsek světla

alca- - svítit, zářit, vyzařovat, ozařovat

alcar – sláva, nádhera, skvostnost, jas, třpyt; alcarinqua – skvostný, zářivý; Alcarinqua – to Skvělé (věc); Alcarin – ten Skvělý (člověk)

Alcarinquë – Jupiter

alda (pl. aldar) – strom (Aldarion – syn stromů)

aldamo – záda

aldarwa – porostlý stromy

aldëa – zastíněný stromy

aldëon – alej, stromořadí

Aldudénië - „Nářek pro dva stromy“, žalozpěv o dvou Stromech

aldúlya – čtvrtý den týdne, čtvrtek, den dvou stromů

alfirin - uilos, simbelmynë(= nikdy nezapomeň) „stálička“; drobná bílá květinka, pomněnka

alma – dobro, prospěch, bohatství, majetek

almarë – požehnanost, bohatost, obdařenost, blaho, blaženost

almárëa - obdařený, radostný, požehnaný

almië - blaho, štěstí, dobro

alqua – labuť (Alqualondë – Labutí přístavy)

alta – (1) jasné světlo; (2) velký, obrovský (o rozměrech)

Altáriel – dívka korunovaná zářícím věncem

alya – vzkvétající, bohatý, prospívající

am-, ama- - nahoru

amalda - vrcholek stromu

aman – požehnaný, oproštěný od zla; amanya – amanský, amaňan (pl. Amanyar); Amandil – přítel amanu

amatixë - tečka umístěná nad linii písma

amaurëa – úsvit, rozbřesk (poet.)

amba, ama – nahoru

ambal - dlaždice, tvarovaný kámen

amban - úbočí, svah

ambar – osud, sudba; svět; záhuba, zánik, zhouba, smrt (varianta umbar); Ambar-metta – konec světa

Ambarenya - Středozem

ambarma - okolnost, náhoda

ambarta, umbarta - osudový

ambo – kopec; ambonnar – na kopce, do hor (ruxal‘ ambonnar – na rozpadající se kopce)

amil, ammë – matka (mamil – máma)

amilessë – mateřské jméno ( amil – matka + essë – jméno) jméno dané dítěti jeho matkou

ammalë - pták, žlutý

amorta- – zdvihnout, vyzdvihnout, vzdouvat se (am- nahoru)

ampa – hák, skoba

ampano – dřevěná hala, stavení, altán

ampendë - do kopce (příslovce)

amrún – východ slunce

an- - předložka zintenzivňující, superlativizující

an (1) – pro, k 

an (2) - neboť, jelikož, protože

an, ten - neboť, protože

ana, na – k, směrem k

ananta – ale, avšak, však, přesto

Anar – slunce; Anarinya – mé slunce; Anárion – syn slunce; Anardil – přítel slunce

anarórë – východ slunce

anarya - úterý; den slunce

anca – čelisti, ale anca je jednotné číslo

ancalima – nejjasnější (calima – jasný + předložka an-) ; žen. jméno Ancalimë,  muž. Ancalimon

anda – dlouhý; andavë – dlouze

andamunda – slon

andatehta - dlouhé znaménko (v psaní)

ando – brána (andon – velká brána)

andúnë – západ slunce, západ, večer; andú- předložka ...západu (Andúril – oheň západu)

andúnië - západ slunce

anessë – darované nebo přidané jméno

anga – železo

Angamando - „Železná věznice“ - peklo

angulókë – drak

anna (pl. annar) – dar

annún – západ slunce

anta- (1) – dát, dávat, darovat (antalto – oni dali; antar – oni dávají; antaróta – on to daroval (anta-ró-ta – dal-on-to); antuva – bud. čas; antuváro – on daruje)

anta (2) – tvář, obličej

anto - ústa; dárce

anwa - skutečný, opravdový, pravdivý, pravý

apa- - po, předložka; předpona v apacenyë a Apanónar; varianta ep- v epessë

apa - po, potom, poté

apacen – prozíravost, předvídání, vědomí co přijde po; apacenya – předvídavý; apacenyë – předvídavě

apairë - vítězství

Apanónar – potom narození, elfské jméno pro smrtelné lidi

apsa – uvařené jídlo, pokrm

aqua – plně, úplně, cele, naprosto, zcela

ar – spojka a (také a)

ára – svítání, rozbřesk

ara (1) – venku, za, vedle, kromě, mimo

ara-, ar- (2) - předpony vznešený, urozený

aran – král; aranion - ...krále (asëa aranion – králův lístek); aranya – můj králi (aran+nya); Aran Meletyalda – Vaše Veličestvo; arna - královský

aranel – princezna

aranítë - královský, majestátní

aráto – mistr, významný muž

arca - rovný

Arda - Říše; jméno Země jako Manwëho království

árë (pl. arië) – den; sluneční světlo; Arien – žen. jméno

arin - ráno

arinya* - časný, raný, brzký; časně, brzy

armar (pl.) - zboží

Armenelos – ar-menel-osto – královské nebeské město

arquen – šlechtic

arta (1) - přes, napříč, křížem

arta (2) – vysoce postavený, vznešený, ušlechtilý

arta (3) - pevnost

arwa – mající, s

aryon, haryon – dědic

asëa aranion – athelas, králův lístek

assa - otvor, díra

asta (pl. astar) – měsíc (časově)

asto - prach; rozprášit

ata - znovu, zase, opět, ještě (jednou)

Atalantë – Padlý; atalantië – pád; atalantëa – padlý, v ruinách; atalta- – padnout, zhroutit se, zřítit se (min. čas ataltanë)

Atan (pl. Atani) – druhý národ, elfské jméno pro smrtelné lidi

ataquë – budova, stavení

atar – otec; atto - táta

atarincë - tatínek

atsa- - chtit, lapit do pasti

atta – číslovka dvě

atwa, tanta - dvojitý, dvojnásobný, dvojí

au- - předložka sloves; pryč, z , ze, mimo (u-, od-) (auciri – odříznout, uříznout)

auciri- - odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části

auhorta- - vyhnat, vyhostit, odehnat

aurë, arë – den, sluneční světlo; auressë – ráno; arya = 12 hodin; ré = 24 hodin, od západu do západu slunce; sana = 24 hodin

auroita- - zaplašit, zahnat

auta- – jít pryč, odejít, opustit (min. čas avánië, mn.č. avánier, oantë)

ava- (min. čas avanë) – odepřít, nepovolit, zakázat

ava- -předpona označující cosi zakázaného (avaquétima – nevyřknutelné, nesmí být řečeno)

áva, avá – ne; (en. don´t)  místo české předpony ne- ke slovesům; ávan (en. I won´t), také ván, ványë; áva carë! – nedělej to!

avanta-* - odpustit

avanyárima - nevyřknutelné, to, co se nemá říkat

avaquet- - odmítnout

avaquétima - nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat

avar – vzbouřenec, rebel, ten, který odmítá udělat to, co je mu doporučeno nebo přikázáno

avar, pl. avari - vzpurný, neochotný

axan – zákon, pravidlo, přikázání

axo (pl. axor) – kost

áya – (1) bázeň, úcta, respekt

áya- - (2) zdravit, pozdravit, přivítat

 

 

C

 

 

caila - nemoc, upoutání na lůžko; nemocný

caima - postel, lůžko

caimasan (pl. caimasambi) – ložnice, noclehárna

caimassëa, caila - upoutaný na lůžko, nemocný

cainen - 10

caita- – ležet, rozprostírat se (sindanóriello caita mornië – mimo šedou zemi leží temnota)

cal- - zářit, svítit

cálë – světlo

calima – jasný, zářivý, zářící

calina - světlý, jasný, osvětlený

callo – šlechetný muž, hrdina

calma – lampa

calmindon - maják

calpa- - pramenit, vytékat, dávat vodu

calta- - zářit, svítit

calwa - krásný

calya- - osvětlovat, osvětlit

cambë – hřbet ruky

camilot - červený jetel

campilossë - planá růže

campin - šípek, plod plané růže

can- - čtyř-

can- – přikazovat, žádat, nařídit

cancalë (malina cancalë) - narcis, „žlutý smích“

cánë - chrabrost, udatnost, srdnatost

cáno – velitel

canta (1) - 4

canta (2) – tvarovaný (nějak, en. shaped, -shaped)

cantil - čtverec

canu - olovo

canuva - olověný

canwa – prohlášení, příkaz

canya - statečný, odvážný, smělý

car - dům

cár - hlava

car- (min. čas carië)– dělat (en. make, do) utvářet, tvořit;(i carir quettar – ti kteří dávají podobu slovům; carir je plurál aoristu)

carca (pl. carcar) – tesák i jako skála, útes, zub

carcanë - řada zubů

Carmë – umění

carna – udělaný, vyrobený, zhotovený (Vincarna – právě udělaný); příčestí slovesa car-

carnë – červená; Carnimírië – rudě ošperkovaný, s rudými drahokamy

carnevaitë - uprostřed rudého nebe, mezi nachovými oblaky (příd. jm)

carnevalina- - radovat se v (podzimní) červeni

Carnil - Mars

carnimírië - jeřáb („Červené drahokamy“)

Casar (pl. Casári, Casari, Casalli) – trpaslík

cassa, carma – přilba, helma

cat- – (vy)tvarovat, (z)formovat

cauca - hrbatý, křivý; cauco - hrbáč

caurë - strach, hrůza, děs

caurëa - plachý, bojácný, nesmělý, bázlivý, ostýchavý

cauta- - ohnout (se), sehnout se, sklonit se, zahnout

caw- - sklonit se, poklonit se, uklonit se, klanět se

cel- - odtékat, stékat

cellë - řeka, proudící

celma – kanál (vodní)

celu- - svižně proudit, rychle vytékat

celumë – proud; příliv (ëarcelum essen – v mořských proudech)

celussë - záplava

celva (pl. celvar) – zvířata, živé věci, které se hýbou

cemen – země, půda

cemina - hliněný, z hlíny, zemní

cemnaro - hrnčíř

cen – zrak je základem pro některá podst. jm. (apacen, tercen)

cen- (bud. čas cenuva) – vidět, spatřit, hledět;

cenda- - číst

centa – komunikace; osanwë-centa – dorozumívání, spojení myslí

Cermië - červenec

certa (pl. certar) – runa

cilmë – vybírání, výběr, volba, rozhodování se (essecilmë – vybírání jména)

cilta- - (1) vybrat (si), vybírat (si), zvolit (si), rozhodnout (se)

cilta- - (2) dělit, rozdělit, rozdělovat, oddělit

cilya – propast, rokle, strž; cilyanna – do propasti (směr)

cir- (1) - sekat, roztínat

cir- (2) – plavit se, plout

círa – plavba

circa - srp

ciri- - řezat

cirincë (pl. cirinci) – malinký šarlatový ptáček, ne větší než střízlík, s pisklavým hlasem na hranici slyšitelnosti

cirissë - říznutí, šrám

cirma - část, díl, kus, podíl

cirya – loď (s ostrou přídí)

ciryamo – námořník

coa, car – dům; coarya – jeho dům; coacalina – světlo domu – metafora pro duši (fëa) přebývající v tělě (hroa)

coimas – „chléb života“, cestovní chléb – lembas

coirë – „probouzení, vzrušení“ (brzké jaro)

coirëa – živý, žijící (coirëa quenya – živá řeč)

coita- - vzbudit (se), probudit (se), procitnout

col- – nést, nosit, držet, přenášet, přinášet, doručit; nosit (oblečení)

colindo – nositel, držitel  (cormacolindo – nositel prstenu, pl. cormacolindor)

collo – plášť (Sindicollo – Šedoplášť)

colosta - okurka

coranar – sluneční rok

corco - vrána

corda - chrám, svatyně

cordon - modla

corma – prsten

corna – kulatý

cornë – bochník (kulatý), kruh

coromindo - kupole, klenba

coron – (1) pahorek; (2) koule; (Coron Oiolairë – Pahorek věčného léta, také Corollairë)

costa - (1) hádka, spor; (2) hádat se, přít se

cotullë, cotulwë - líska

cotumo – nepřítel

cotya - nepřátelský

cú - (1) luk (jako zbraň)

cú - (2) srpek měsíce

cu, cua – holub, holubice

cuilë – život, bytí naživu

cuina - naživu

cuivëa - procitající, probouzející se

cuivië – probuzení, procitnutí (Cuiviénen – vody probuzení)

cula, culda – zlatočervená

culda, culina - ohnivě rudý, zlatorudý, ohnivý

cullo – červené zlato

culmarin - pomeranč

culuina – oranžová

culuma - pomeranč

culumalda - druh stromu (zlatočervený strom?)

cumbë - pahorek, hromada, kupa

cumbo - břicho

cumna - prázdný; lusta

cúna- - ohnout (se), sehnout (se), sklonit (se)

cúna – ohnutý, skloněný, zkřivený

cundu - princ

cúnë - půlměsíc, srpek

curu – dovedný

Curwë – technická dovednost a invence

cuy-, cui-  – probudit se k životu, ožít

cyermë – modlitba

 

 

E

 

 

e – neidentifikované slovo ve větě ( e man antaváro? – co vlastně daruje?) může být příslovečnou součástkou vlastně

ëa – jest, je, existuje (od přírody nebo z dlouhého vymezeného času); používá se jako sloveso být ve smyslu existovat, nikoli jako spona; používá se jako podst. jméno pro veškeré stvoření, jsoucno

ëala (pl. ëalar) – bytost, tvor, duch, duše, přízrak (pro tvora který existuje bez fyzického těla, např. balrog)

ëar (pl. ëari) – moře; Ëar – Velké moře; Eärendil – přítel moře

Eärendil - Venuše

eärenya – sedmý den týdne, neděle, den moře

ëaris, ëarwen - mořská panna

ecet – krátký meč s širokou čepelí

ectar - (1) trn

ectar, pinectar, pipinectar - hloh

ehte, ecco - oštěp

ehtelë – pramen, zdroj vody, fontána, vodotrysk

ehtyar – bojovník s oštěpem

él, éli – hvězda (poeticky)

ela! – hleď!, hle!

élanar* - elanor, malá zlatá květinka ve tvaru hvězdy (Tol Eressëa, Laurenandë)

elda (1) – hvězdný, ...hvězd

Elda (pl. Eldar) – vznešený elf; Eldalië – elfský národ; Eldalambë – elfský jazyk; Eldamar – dům elfů; Eldandil (pl. Eldandili) – přítel elfů

Eldarin – elfský

eldasilquë - převislá kapradina, „elfská kadeř“

Elemmírë – hvězdný klenot (elen+mírë, asimilace nm>mm)

elen (pl. eleni) – hvězda; 2.p. mn. č. elenion (Elenion Ancalima – nejjasnější z hvězd); elenna – k hvězdám; elenillor – z hvězd;

elena - ...hvězd (přívlastek), hvězdný

Elenrína – korunovaný hvězdami

elenya (1) – první den týdne, pondělí, den hvězd

elenya (2) – hvězdný

Elessar – hvězdný kámen (elen+sar)

elma - náš (zahrnující)

elva - náš (duál)

elvëa (pl. elvië) – jako hvězdy (en. starlike)

elyë – ikdyž, třebaže, ještě, dokonce

emerwen - pastýřka

emma - náš (vylučující)

en- - předpona znovu, opět (entuluva – přijde znovu; Envinyatar – obnovovatel; envinyanta – uzdravený, obnovený; enyal- – vzpomenout si)

en - tam, tamhle

en(d)ya – prostřední, střední

Endamar - Středozem

endëa – střed

Endor, Endórë – Středozem

engwa – stonavý, neduživý, nezdravý (Engwar – elfské jméno pro smrtelníky)

enquantuva – určený k znovunaplnění

enquat- - znovunaplnit

enquë - 6

enquië – týden (šestidenní)

enta - tamní

entë - právě oni

ento - dále, pak, potom, příště, ještě

entul- - vrátit se

envinyanta – uzdravený, obnovený

envinyata- - hojit (se), zahojit (se), léčit, vyléčit, obnovit, oživit, uzdravit

enwina – starý

enyal- – (1) volat/povolat zpět, odvolat; (2) vzpomenout si

enyal- - připomínat, slavit, oslavovat

enyalië - vzpomínka

enyárë – toho dne (vzhledem k budoucnosti)

epessë – potomní jméno, přezdívka, přidaný titul

equë- – říkat, říká, řekl – není rozdíl v časování; equen – říkám, řekl jsem; eques – říká, řekl/a on/ona

eques (pl. equessi) – rčení, výrok (I Equessi Rúmilo – výroky Rúmilovy)

er - jeden, jediný, samotný

erca- - píchnout, propíchnout, popíchat, rozpíchat, napíchat

erca - trn, osten, bodlina, jehlice

ercassë - cesmína

erda - osamělý, osamocený, nehostinný, pustý, odříznutý od světa

erdë – jedinečnost, osoba jako celek

erdë - zárodek, pralátka

erë, eren - ocel; yaisa

erë, eressë - jenom, pouze, jen, výhradně; (2) samota, osamění

eressëa – osamělý

erin - zbytky, trosky, ruina, zřícenina

erma, orma – fyzická hmota

Eru – Jeden, Bůh

Eruhíni - děti Eruovy = lidé a elfové

erumë – poušť; okraj

erúmëa - vnější, krajní

erya - jediný

es – neidentifikované slovo v (es sorni heruion an! – orli jsou blízko, přilétají orli, orli se blíží), nejspíše forma en, může mít funkci slova hle

escë - šustot, šelest, šum (zvuk listů)

essë (pl. essi) – jméno

essëa - základní, prvotní, elementární

esta- - jmenovat, pojmenovávat

estë - zbytek, ostatek, zbývající část, (ti) ostatní, (ti) zbývající

estel – naděje, víra

et – ven, ven z, z

etil - břečťan

etsir - ústí řeky, delta

ettë - venek, vnější strana

ettul- – vyjít, jít pryč, odejít (ettul=et+tul)

etyal-* - zapomenout

ëuva, nauva - bude

ezel, ezella – zelená (pouze ve vanyarské quenijštině)

 

 

F

 

 

faica – opovrženíhodný, nízký, podlý, hanebný, odporný

faila – čestný, spravedlivý, velkorysý

faina- – vyzařovat, vysílat paprsky světla

fainu- - uvolnit, propustit, vypustit, pustit, zbavit někoho něčeho

fairë (2) - zář, záře, svit

fairë (pl. fairi) – fantom, přízrak bez těla, viditelný jako bledý tvar, i duch obecně

falassë – pobřeží, břeh, pláž

falasta- – pěnit, zpěnit, napěnit

falastala – pěnící, vzdouvající se

Falastur – pán pobřeží

fallë - pěna

falma – (pěnící) vlna; falmalinnar – na pěnící vlny

falmar (pl. falmari), falmarin (pl. falmarindi) - nymfa, mořská víla, duch moře; odnož Teleri

falqua - průsmyk, soutěska (v horách)

fana – závoj, roucho (v něm se zjevovali Valar očím lidu)

fána, fanë, fánë – bílá, bělostná

fanga – vous, vousy, bradka

fanya (pl. fanyar) – mrak (bílý)

fanyarë – obloha, mraky a vzduch nahoře

fárë – dost, dostatek; ufárë – nedostatek; fárëa - dostatečný

farnë – obydlí, příbytek (orofarnë – horský příbytek)

farya- - stačit, stačit, být dost

fas - spleť, změť, střapec

fasta- - zamotat (se), splést se dohromady, rozcuchat (se)

fatanyu - peklo

fatsë - střapec, změť, spleť

fau- – rozevírat se, zet, šklebit (se)  (o otvoru)

fauca – žíznivý, vyprahlý; s otevřenými ústy

fëa (pl. fëar) – duše, duch

fëalókë - jiskřivý drak

felpa, uilë - mořská řasa, chaluha

fen - rákos

fenda – práh

feuya- – cítit odpor z něčeho, ošklivit si, hnusit si

fifíru- – pomalu se ztrácet, pomalu slábnout

fifírula – ztrácející se, blednutí

filit (pl. filici) - pták

filquë, filinquë, filimpë - kapradí

filya – jeskyně

finda – mající vlasy, -vlasý

findë, finë – vlas, kadeř

findessë – vlasy osoby jako celek

finë - modřín

finwa - bystrý, prozíravý, důvtipný

fion (pl. fiondi, fioni) – sokol, jestřáb

fir- – umírat, ztrácet se, blednout

fírë – smrt, konec, poslední výdech

Fíriel – ta, která zemřela

Fírima (pl. Fírimar) – ti, kteří jsou náchylní zemřít – smrtelníci; fírimain – 2.p. mn.č.

firin – mrtvý (ve smyslu přirozené smrti smrtelníků)

firinga - náhrdelník

Firya (pl. Firyar) – smrtelník

foa - zásoba, hromada, poklad

foina - skrytý, utajený

fólë - tajemství; fólëa - tajemný

fólima - tajnůstkářský

formaitë - pravoruký - pravák

Formen – sever

forya – pravý (strana)

fuinë – stín, hluboký a temný, temnota, tma, šero

fum- - spát

fúmë - spánek

fumella, camillo fúmelot - vlčí mák

fúmello valinórea, camillo - velký vlčí mák

fúrima* - prolhaný

furin - skrytý, utajený

furu - lež, lhát

 

 

H

 

 

háca- – zívat

hahta - hromada, kupa, stoh

haimë - zvyk, obyčej

haiya, haira – vzdálený, daleký; daleko

haiyassë - vzdálenost, odstup, dálka

hala – malá ryba

halatir, halatirno – ledňáček

halcin - zmrzlý, zmražený, zamrzlý

halda - zahalený, zastřený, skrytý, tajemný, zastíněný, stinný

halla – vysoký

halmë - tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.)

haloisi - rozbouřené moře

haloitë - skákavý

halta- - skákat, přeskočit

halya- - stínit před světlem, krýt, zatajovat, zahalovat rouškou

handa - inteligentní, chápavý, chápající

handassë - inteligence

handelë - rozum, intelekt

hanta- – děkovat

hanta, hantalë, hantan* - díky, děkuji

hantalë – díkuvzdání

hanu – (mužský) cit, cítění

hanuvoitë - mužský, samčí

hanya- - rozumět, chápat

hapa- - obklíčit

hara- (mn.č. hárar) – sedět; i hárar – ti, kteří sedí

haran (harna) – 100

haranyë – poslední rok století

harma – poklad

harma- - uchovávat

harna- – zranit, poranit; zraněný

harwë – rána, zranění, poranění

harya- – mít, vlastnit

haryon - dědic

hasta- - kazit, zkazit, ničit, zničit, pokazit, zohyzdit, hyzdit

hastaina - zkažený, zničený, pokažený, zohyzděný

hat- - rozbít (se), zlomit, zničit, skoncovat, přerušit

hauta- - zastavit, přestat, ustat

heca! – zmiz, odejdi,  opusť (sg. hecat, pl. hecal)

hecil (muž. hecilo, žen. hecilë) – ztracený, opuštěný, odvržený

hehta- (min. č. hehtanë) – opustit,  zanechat, vynechat, odsunout stranou, nevšímat si

helca – ledový, mrazivý; studený jako led

helcaraxë - ledová tříšť

helcë – led

helda – nahý, obnažený, zjevný, nic neskrývající

heliloctë - wisterie, „nachový chumel“(keř s hrozny nachových květů, zlatý déšť v nachovém)

helin - maceška

helinillë - fialka

hellë – nebe, obloha

helma – kůže, pokožka; srst, kožešina

helta-* - obnažit (se), odkrýt (se), zjevit (se); svléct (se)

helwa – světlemodrá

helwa-ahyala - modrající se

helyanta, helyanwë - duha (nebeský most)

hén (pl. hendi, 2 hendu) - oko

hequa – (1) opuštění, vynechání, zanechání; (2) kromě, mimo, až na

heren – příkaz (Heren Istarion – Příkaz čarodějů)

heri – paní, lady

hérincë [hérinke] – malá dáma

heru, (hér-) – lord, pán; Herumor – Temný pán; (2.p.č.mn. - heruion – pánů)

hessa - zvadlý, zchřadlý

hesta- - chřadnout, vadnout, zvadnout

hil-, hilya- – následovat

Hildor – následovníci = smrtelníci; hildinyar – mí dědicové, následovníci (hildë, hildo = následovník, dědic + -inya = můj, mí... + -r = plurálová koncovka)

himba - držící se, dodržující, lpějící na kom/čem, uznávající

himya- - dodržovat, uznávat, přimknout se ke komu/čemu, lpět na kom/čem, držet se čeho

hína (pl. híni) – dítě; mé dítě – hinya, hinanya; -hin – přípona pro dítě někoho, něčeho (Eruhin – dítě Eruovo)

hir (bud. čas hiruva) – nacházet, nalézat, najít; hiruvalyë – ty nalezneš

hísë, hísië, hiswë – mlha, opar

Hísimë - listopad

hista- - vadnout

hiswa - šedý

hlapu- – vát, foukat, poletovat, letět nebo proudit vzduchem; hlápula – vanoucí, foukající

hlar- (bud. čas hlaruva) – slyšet

hlonë (pl. hloni) – zvuk; hlonítë (pl. hloníti) – zvukový, fonetický

ho – předložka od

hó- - slovesná předpona, daleko, pryč od; subjekt je vzdálen od objektu

hóciri- – odříznout (odříznout s cílem vlastnit či použít)

holmë – odér, aroma, vůně, zápach

holta- - cítit (vůni/zápach)

hón – srdce (fyzicky)

hondo-ninya – mé srdce (změněno na indo-ninya)

hon-maren – „srdce domu“ – krb, kamna

hópa – přístav

hórë - borovice, pinie

hormë – naléhavost, nutnost

hormë - spěch, chvat

horta- – naléhat, přesvědčovat, přemlouvat, usilovat o, spěchat

hossë – armáda, vojsko, tlupa

hosta (1) – mnoho (velké množství)

hosta- (2) – kupit (se), shromažďovat (se), sestavit; příd. jm. hostaina

hostar - kmen, klub, parta, společenstvo

hótul- - odejít, jít pryč, opustit

hravan (pl. Hravani) – divoký, dravý; název pro nelidi

hrávë – maso, dužina

hresta – pobřeží, břeh; 6.p. hrestallo – z pobřeží

hrívë - zima

hroa, hröa (pl. hroar) – tělo

hróta – příbytek pod zemí, umělá jeskyně, síň vytesaná do skály, nora

hui - temno, tma, noc

Huinë - Stín

huinë – šero, temnota, stín; unuhuinë – pod stínem, temný, zastíněný ( - nu – předp. pod)

huiva - temný, tmavý

huo – pes

huorë - „síla srdce“ - odvaha

hurin - skrytý, utajený

hwan (pl. hwandi) - houba

hwarin - pokroucený, pokřivený

hwarma - závora, příčka

hwermë – posunková řeč

hwesta – bríza, vánek, větřík

hwindë - vír

hwinya- - vířit, kroužit, obíhat

hyalma – mušle, škeble, lastura, ulita

hyanda - ostří, čepel nože; dělit se, rozdělit

hyandarussë - třpyt čepele

hyando - sekáček

hyapa - bota

hyapat – břeh řeky

hyar- – rozštípnout

hyarmaitë - levoruký - levák

Hyarmen – jih

hyaro – krysa

hyarya – levý (strana)

hyellë - sklo

hyóla – trumf

 

 

I

 

 

i – angl. určitý člen the; ten který, ti kteří (i hárar – ti, kteří sedí; i carir quettar ómanien – ti kteří tvoří slova hlasy)

-ië – (1) infinitivní nebo průběhová koncovka (enyalië)

-ië – (2) je; ier – jsou; (númessier – jsou na západě; meldielto – jsou milovaní; talantië – on je padlý; márië – je to dobré) (númesse – na západě; melda – milovaný; talanta – padlý) (vanwië = vanwa ná – je ztracen)

-iel - příp. dcera; Uinéniel - dcera Uinen

ilca- – třpytit se, lesknout se (bíle); ilcala – lesknoucí se, třpytící se (axor ilcalannar – na lesknoucích se kostech)

ilfirin – nesmrtelný

ilm- – to, co je nad hvězdami, kde žijí bohové – Ilmen, Ilmarin

ilmë – hvězdné světlo

ilmen - éter

ilqua, ilqa – všechno, veškerý, celý

ilquainen – ke všemu; ilqua+konc. ale v quenya se požívá konc. –inen pro 7. p. mn. č.

ilquen – všichni, každý

ilquesta - obecná řeč

ilsa - mystické jméno stříbra

ilterenda - nerozštěpitelný

Ilu – svět (celek, vesmír)

ilúvë - celek, všechno

ilya – všechno; ilyë – příd. jm. všechen; ilyë tier – všechny cesty

-ima – koncovka přídavných jmen (vanima – světlý, spravedlivý; calima – jasný); může mít i význam schopnosti něčeho (en. –able) jako v úguétima – nevyřknutelný; může znamenat i náchylný k něčemu – Fírima – náchylní ke smrti, smrtelníci

imbë – mezi

ímen – v nich (ar ilgua ímen – a všechno (to je) v nich)

-in – koncovka pro 3. p. mn. č.; viz eldain, fírimoin

in – zvláštní slovíčko objevující se v i-coimas in-Eldaron = lembas elfů. Vypadá jako sindarský člen používaný pro plurál, ale v quenijštině je „i“  člen jak pro plurál tak pro singulár,  navíc slovo Eldar se používá bez členu. proto v quenijštině by tato fráze měla znít spíše i-coimas Eldaron.

indil - lilie nebo jiná květina s velkými jednotlivými květy

indis – nevěsta (někdy manželka)

indo – srdce (symbolicky); indo-ninya – mé srdce – ve vyspělé quenijštině spíše indonya

indyo – vnuk, potomek, následovník

-inen – koncovka pro 7. p. mn.č.; viz ómainen

inga – vrchol, nejvyšší bod

ingaran – nejvyšší král

ingolë - magie

Ingolë – věda/filosofie jako celek

ingólemo – někdo s velmi velkými vědomostmi, mudrc

ingolmo – pán vědění, vědec

ingor – vrcholek hory

Ingwë – muž. jméno – vůdce; pl. Ingwer; Ingwë Ingweron – vůdce vůdců

inimeitë – ženský, samičí

-inqua – koncovka přídavných jmen; alcarinqua – skvělý, slavný z alcar – nádhera, sláva; etymologicky –inqua znamená plný (en. –full) zde plný slávy, nádhery

intya- - hádat, tušit, odhadovat, předpokládat

intya - odhad, tušení, domněnka, představa, nápad, myšlenka

intyalë - představivost, obrazotvornost, fantazie, imaginace

inwisti – nálada mysli, duševní rozpoložení

-inya – přivlastňovací koncovka – můj, má, mé pro podst. jména končící souhláskou

inyë - dokonce i já, ještě já

-ion – koncovka 2. p. mn. č.; viz elenion, Istarion, Silmarillion (např. alda elenio – strom hvězd = hvězdný strom)

iqua- - prosit, žádat, poprosit, požadovat, vyžádat si

iquista - žádost, prosba, požadavek; používáno pro „prosím“

írë (1) – když, až, zatímco

írë (2) - touha, vůle, žádost, přání, vášeň

írima – půvabný, krásný, žádoucí, roztomilý, líbezný, pomilováníhodný; pl. írimar, írimë ( plurálová koncovka ve vyspělé quenijštině je –ë, ale v básni Fírielina píseň je požíváno i –ar)

is - sněhobílé světlo, světlo sněhu

isca - bledý

Isil – měsíc; isilmë – měsíční svit (isilmë ilcalassë – měsíční svit  blyštící na = blyštící se v měsíčním svitu)

isiliya – třetí den týdne, středa, den měsíce

isqua - moudrý, rozumný

issë - znalost, vědomost, vědění

-issë – ženská koncovka (Írissë – Půvabná)

ista- - umět; istan - umím

ista- – vědět, znát, umět; sintë

ista- - vědět, znát, umět; sintë-

Istar (pl. Istari) – čaroděj

istima - učený, vzdělaný, moudrý, rozumný

istya – znalost, vědomost

istyar - vědec, učenec

iswa - moudrý, zkušený

íta – blesk, záblesk

ita- – jiskřit, sršet, blyštět se

itila – třpytivý, blyštivý, mihotavý

-iva (-ivë) – plurálová přivlastňovací koncovka; viz Eldaiva, Eldaivë (něco je elfů)

 

 

L

 

 

-l – redukovaná zájmenná přípona druhé osoby mn. č. –  vy (hecal! – zmizte!)

lá, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá

laica, laiqua – zelená

laicë - ostrý, bodavý, pronikavý

laiquaninwa - modrozelený

laiquassë - zelenost

lairë - (3) louka

lairë (1) – léto

lairë (2) – báseň

lairelossë - druh stromu s bílými květy („Letní sníh“) (Tol Eressëa -> Númenórë)

laita- – žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet – ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna – Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)

laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest

laivë - mast

laiwa - nemocný, chorý, na zvracení

lala - (1) ne, skutečně ne

lala- – (2) smát se

lalmë - jilm

Lalwen, Lalwendë – smějící se dívka

láma - ozvěna

láma- - vracet se ozvěnou

laman (pl. lamni, lamani) – zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták

lámatyávë (pl. lámatyáver) – chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov

lamba – jazyk (anatom.)

lambë – jazyk (řeč); Lambë Valarinwa – valarský jazyk; Lambengolmor – jazykovědci

lambengolmo – jazykovědec

lamma - zvuk (obecně)

lamya- - ozývat se, znít

lan- – tkát, utkat, plést, uplést

lanat – osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)

lanco – hrdlo

landa - široký, rozlehlý

lango – široký meč

lanna – tkaný

lannë – látka, plátno, sukno

lanta- – padat; (přít. čas pl. lantar – padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner – spadli, padali jsme, jste, lantier – oni padli, spadli, padali, lantanë – min. čas sing., lantala – padající; lantalassë – s umisťující koncovkou)

lantë – pád

lanwa – tkalcovský stav

lanya- - tkát, utkat

lapattë - zajíc

lappa - lem oděvu

lapsë – nemluvně

lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m

lár (2) - pauza, přestávka

lár (3) – uši

lára – plochý, rovný, jednotvárný

larca - rychlý, svižný

-lassë – umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë

lassë (pl. lassi) – list; 2. p. lassëo – listu; 2. p. mn. č. lassion – listů (lasselanta – pád listů, listopad)

lasta- - naslouchat, poslouchat

latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina

latta - díra, jáma

latúcen - cín

latúcenda - cínový

lauca - teplý

laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas

laurë – zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë – plný zlata – strom)

laurëa – zlatý; pl. laurië – zlatí

Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata

laurina - zlatý

laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)

lausta- - hučet (vítr)

lav- - min. čas lávë – přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit

lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu

le - ty

lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit

lelya- – jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë

lemba – opuštěný, zanechaný v pozadí

len - ti, tobě

lenca - pomalý

lendë – odešlý

lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout

lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký

lëo - stín vrhaný objektem

lepsë - prst

lerta- - smět; lertan - smím

lesta – (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen – s opatřením

lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)

leuca – had

-li – rozdělující plurálová koncovka; 2. p. –lion viz vanimálion; alativní koncovka –linnar (pro pl.) –nnar (pro sg.) – na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar

-li-, -lil- – mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)

lia - (1) nit

lia - (1) pavoučí vlákno

lia- - (2) ovinout (co čím)

lia - provázek

liantassë - réva, vinná réva

liantë - (1) úponek rostliny

liantë - (2) pavouk

líco – vosk

lícuma – svíce

lië – lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva

lillassëa – mající  mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië ( ve tauri lillasië – jako mnoholisté lesy – jako listy lesů)

lilta- - tančit

lilurin – skřivan (změněno z aimenel, aimenal)

lim- - kapat

limba - kapka, krůpěj

limbë - mnoho

limpë – víno; nápoj Valar

lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk

lin-, lil- - mnoho

lin, lind – zvuk hudby

linda - krásný, plavý, jeden z Lindar

lindalë, lindelë - hudba, zpěv

lindë – píseň, linda - zpívající; lindelorendor – hudba-sen-země

lindelëa - melodický

lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, „zpívající chumel“

lindo, nyello (pl. lindar) – zpěvák, pěvec; (lindo – zpěvný pták)

línë - (1) nit

línë - (2) pavučina

línë - (3) bavlník

linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset

lingwë – ryba; (hala – malá ryba)

linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)

linta (pl. lintë) –  rychlý, prudký, svižný

linya – tůň

linyenwa - mnohaletý, starý

lipsa - hojivá mast, balzám

lipte- - kapat, odkapávat

liptë - kapička

lir-, lin- - zpívat

lírë – píseň; 7. p. lírinen – písní, příp. v písni

lís – med; (liss- předp. medový)

liscë - rákosí

lissë – sladký

litsë - písek

lívë – nemoc, choroba

-llo – ablativní koncovka – z, ven z, od; např. sindanóriello –  ven z šedé země; Rómello – z východu, od východu, Mardello – ze země

-lma – zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. –lmo; omentielmo – našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo – našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo

-lmë – zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet

loa (pl. loar, löar) – rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu

loc- – ohnout se, ovinout se

loctë - chumel

lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést

loico – mrtvola

lókë – had, červ

lómë, ló, mórë – noc; (soumrak, šero), lómëa – temný, tmavý; Lómëanor – Temná zem

lómelindë (pl. lómelindi) – slavík

lómin - stín

lóna – ostrov, vzdálená země

lond,  londë – vnitrozemský přístav; Alqualondë – Labutí přístav

lor – sen, vidina; Lórellin – Jezero snů

lor- - snít, dřímat

lorda - ospalý, mátožný, dřímající

lossë (1) – sníh

lossë (2) - květ

lossë (3) - sněhobílý

lossë, losillë - růže

lótë – květina; Ninquelótë – bílá květina, Vingilótë – pěnová květina

Lótessë – květen

loxë – vlasy (viz též findë)

-lto – zájmenná přípona oni; meldielto – oni jsou milovaní, cárielto – oni udělali, tulielto – oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou –ntë

lú – čas

lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování

luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit

luin, luinë, lúnë – modrý; luini – modří (viz též ulban, ninwa)

Luinil - Uran

Lumbar - Saturn

lumbë - šero, přítmí

lumbo (pl. lumbor) – mrak, oblak (tmavý, klesající)

lumbulë – (těžký) stín

lúmë – (1) tma, temnota

lúmë – hodina, chvíle*; alativ lúmenna – na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn‘ v pozdravu elen síla lúmenn‘ omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku

lumna- – být těžký, ležet těžce

lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující

lunga – těžký

luntë - člun, loďka

lúrë – tmavé počasí, zataženo

lúrëa – tmavý, zatažený

lussa- - šeptat, šumět

lussë - šepot, šum

lusta - prázdný; cumna

lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout

lutta- - plynout, plout, nést se

lutu- - plynout, plout, nést se

lúva – luk

lúva - oblouček (část tengwy)

luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout

luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat

-lva – zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou

-lya – zájmenná koncovka tvůj; tielyanna – na tvé cestě

-lyë – koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë – ty najdeš

 

 

M

 

 

má – ruka; duál mát – (dvě) ruce; máryat – jeho/její (dvě) ruce; alativ mannar – do rukou

mac- – sekat mečem, šermovat, zabít, zavraždit

macar – šermíř

macil - meč

mahalma (pl. mahalmar) – trůn; plurál lokativní mahalmassen

Máhanaxar - kruh osudu (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)

mahta- – bojovat; mahtar - bojovník

mahta* - bitva, boj

Maia (pl. Maiar) – Krásní, Obdivuhodní

maica – ostrý, špičatý, bodavý, pronikavý

mailë - smyslnost, chtíč, žádostivost, neovladatelná touha, chtivost

mailë* - pokušení

mailëa - smyslný, žádostivý, chtivý

-maitë – příp. –ruký

maiwë (pl. maiwi) – racek

malina – žlutý; Malinalda – Žlutý strom (viz též tulca)

malinlossë* - malos, lebenninský zlatý kvítek

malinornë - mallorn, velký strom se žlutými květy

mallë (pl. maller) – cesta

mallo* - odkud

malo – pyl

malta – zlato (kov); (cullo – červené zlato)

máma – ovce

mamil – máma

man – kdo ; nejspíše ma - co

mána – požehnaný, obdařený, úžasný

mana – slovo překládané jako „co je“ ve větě mana i-coimas Eldaron? – co je lembas elfů? Buď je utvořeno z ma – co + ná – je,  nebo mana je slovo samo o sobě znamenající „co“ a není tam žádné slovo pro „je“

manar, mandë - konečné blaho, osud, zánik

manca- - obchodovat

mancalë – obchod, obchodování

manda – střežený, hlídaný, vězněný, uvězněný

mando – vězení

Mandos (Mandost) – střežený, zajištěný zámek, zámek-věznice; jméno jednoho z Valar

manë - dobrý (morálně)

manen – jak

Man-ië? – Co to je? (konc. ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)

manna - kam

mannar – do rukou, alativ pl. od má

mano – čí?

mantúlië* - vítej/te

Manwë – požehnaný tvor, obdařená bytost; jméno jednoho z Valar

mapa- - uchopit, držet, chytit, vzít

mapalin fatsevoitë - střapatý platan

mapalin rámavoitë - křídlatý platan

mapalin tarucca - rohatý platan

mapalin varivoitë - cizí platan

mapalin wilwarinda - motýlový platan

mapalin, palapaptë - platan

maquet (min. čas maquentë) – ptát se

már – domov, dům (osob nebo lidí)

mar – země, obydlí, příbytek; ablativ mardello; Val(i)mar, Vinyamar

mar- – zůstat, setrvat; přebývat, dlít, bydlet; maruvan – zůstanu –  mar+uva+n=zůstat+budu+já (en. abide+will+I)

mára – dobrý, užitečný (o věcech, skutcích); márië – je to dobré (konc. –ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)

maranwë - osud

mardë (pl. mardi) – síň

mardo - obyvatel

marilla - perla, perleť

marin - ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky

marinnë, marindë - ovocný strom

Mar-nu-Falmar – Domov pod vlnami (jméno potopeného Númenoru)

marta - osudový, předurčený; propadlý smrti, prokletý, pronásledovaný osudem

marta- - přihodit se, stát se, udát se (impersonální)

martya- - určit, neodvratně určit, stanovit s konečnou platností; předurčit, odsoudit (k záhubě), uvrhnout do záhuby

marya - bledý, světlý, pobledlý

massánië – chlebodárce; používáno jako titul nejvyšší ženy nad všemi elfy od té doby co měla dar a opatrování nad lembasem (coimbas); často překládáno jednoduše Paní

massë – kde?

masta – chléb

masta- - péct

masto - vesnice (ohrazená)

mat- - jíst

maurë - potřeba, nutkání

mausta - nátlak, dunucení

mauya- - muset (něco); nutit, donutit, přinutit; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X

mavoisi tapatenda - jedlý kaštan

mavoisi, alda mavoitë - kaštan

mavor, mavar - pastýř, pastevec, pasák

maxa – poddajný, měkký, mírný, přizpůsobivý, jemný, něžný

maxë - těsto

me (duál met) – my; 3. p. men (+asimilované mel);  mel-lumna – nám-je-těžké – je pro nás těžké

mel-, mela- – milovat; melánë (mélanyë) – já miluji

melda – milovaný, drahý

meldielto – oni jsou milovaní (meld(a)+ië+lto – milovaní+jsou+oni; ale jak -ië tak –lto mohou být v quenijštině již zastaralé, překonané)

meletya – mocný; meletyalda – Vaše Veličenstvo; cele Aran Meletyalda – Vaše královské Veličenstvo

melindë – milenka, ctitelka

melindo – milenec, ctitel

melissë – milenka

Melko – Mocný; jméno jednoho z Valar, obyčejně Melkor

melmë – láska

melpo - ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky

melwa - roztomilý, rozkošný

men – místo, kousek země, směr

ména – oblast, region

ménë – na nás (en. on us)

Menel – nebesa

meneldil - astronom

menelluin - chrpa

Menelmacar – šermíř nebes, nebeský šermíř – Orion

menelya – pátý den týdne, pátek, den nebes

menta- - poslat (někoho někam)

mentë - konec

mëoi – kočka

mere-, min.č. mernë – přát si, toužit, chtít
merya – sváteční

meryalë – svátek, volno

met – my dva; me+ duálová koncovka –t

métima – poslední, předešlý, minulý, konečný, závěrečný, definitivní; zkráceně métim‘ pokud následuje slovo začínající pod. samohl.; tyelima

metta – konec

mettarë – poslední den roku = Silvestr

mettassë - naposledy, posledně, nakonec, závěrem

metya- – dokončit, dovést do konce, přivodit konec, ukončit, zakončit

mi, mí – v

milmë – lačnost, chtivost, nenasytnost, touha

milya- - toužit po něčem, dychtit, lačnit

mína- - chtít jít (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát

Minastar – Budovatel věže; Minastir – Strážce věže – muž. jména

minda - význačný, přední, nápadný, zřejmý

mindo, mindon – (velká, tyčící se do výše, vznešená) věž; alativ pl. mindoninnar, zkráceně mindonnar – na věžě; Mindon Eldaliéva – vznešné věže elfského lidu

Mindolluin – Modrá věž, jméno hory (mindon+luin)

minë – 1

minna, mir – do, dovnitř

Minnóna (pl. Minnónar) – prvně narození – elfové

minquë – 11

minya – první; Minyatur – první vládce

miqu-* - líbat, políbit

mírë – drahokam, klenot; zkrácená forma –mir v Atanamir (klenot lidí)

miri-* - usmívat se

Míriel – Žena-klenot; 2.p. Míriello

mirima – volný, svobodný

miruvor, miruvórë – medovina; speciální víno nebo osvěžující nápoj; přivlastňovací zp. miruvoréva (en. of meed)

mista – šedý

mistë – (jemný) déšť

Mittalmar – Středozem

mitya - vnitřní

miulë - kvil, skučení, jekot, mňoukání

mixa - mokrý

-mmë – zájmenná koncovka my; viz vammë – my nebudeme (en. we won‘t)

-mo – koncovka častá ve jménech a titulech

moica - jemný, mírný, laskavý, vlídný, něžný, tlumený

moilë - horské jezírko, pleso

moina - známý, důvěrný, drahý

mól - otrok, nevolník, zajatec

mor, mornië – tma, temnota

morco – medvěd

mordo - stín, skvrna, temnost, tmavost, obskurnost

mórë - noc

morë – temný, ponurý, zlověstný; Morion – Temný – titul Morgotha

Moriquendi – temní elfové (Laiquendi – zelení elfové, Calaquendi – světlí elfové

morna (pl. mornë) – temný, černý; ondolissë mornë – na, v temných skalách

Morwinyon - „Třpyt v šeru“; název hvězdy (Arcturus)

móta- – pracovat, dřít (se)

motto - skvrna

muilë - tajemství, utajení

muina - skrytý, tajný, utajovaný

mundo - (1) rypák, nos, čumák

mundo - (2) mys

mundo – býk

muru- - spát, dřímat; murmë - dřímota, spánek; murmëa - ospalý