Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slovnicek Elfstiny N-Y (Z nemaj)

14. 4. 2007

N

 

 

-n – (1) koncovka 3. pádu; viz nin, enyalien

-n – (3) plurálová koncovka používaná v některých případech

-n, nye – (2) zájmenná koncovka, já (1.os. sg.); utúlien – já jsem přijít

– je (sloveso), jsem, jsi; používá se jako přísudková spona; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not)

nac- - kousat, štípat, uštknout

nahta - kousnutí, uštknutí

nai – buď to tak; by, kéž, ať – slouží k vyjádření přání, používá s budoucím časem slovesa; (Nai hiruvalyë Valimar! Nai elyë hiruva! – Kéž bys našel Valimar! Kéž bys (ho) zrovna ty našel!); Nai tiruvantes -  buď to tak oni to budou hlídat = kéž by to hlídali

naica - bolestivý, bolavý

naicë - bolest (ostrá)

naina- - naříkat, plakat, bědovat, truchlit, lamentovat, oplakávat

nainië – nářek, bědování; elegie

nairë - nářek, bědování

nal, nallë - údolí, roklinka, údolíčko

nalda - údolní

nalla, nallama - ozvěna

nam- - domnívat se, soudit, posuzovat, myslit si; namin - usuzuji, myslím si

namárië – sbohem

namba - kladivo

namba- - zatlouci, zabušit (na co)

námë - rozsudek, soud

namna – nařízení, ustanovení, předpis

námo – (1) někdo

námo - (2) soudce

nan – ale, avšak, však

nan- - předpona; zpět, dozadu

nanda- (1) – hrát na harfu; nandaro – harfeník

nanda (2) - rovina, nížina, pláň, planina

nandë (2) – harfa; nandellë – malá harfa

nandë, nan, nand – údolí

nandin - dryáda, víla, duch přírody

Nandor – příd. jm. Nandorin

nanquenië - odpověď

naraca – násilný, zuřivý, násilnický

narda – uzel, smyčka

nárë – oheň, plamen

nárëa* - ohnivý

Nárië - červen

Narmacil – plamenný meč

narmo – vlk; ráco

Narquelië - říjen

Narsil – Elendilův meč; složenina kořenů slov Anar-slunce a Isil-měsíc

Narsilion – (píseň) slunce a měsíce; Narsil + koncovka druhého pádu plurálu

Narvinyë - leden

narwa - ohnivě rudá, planoucí nachová

narwë, indil - lilie

nasar – červený, rudý, nachový, šarlatový

nassë - trn, osten, bodec

nasta - píchat, bodat; hrot

nat – něco, záležitost, věc

natsë - síť

nau-* - výt

nauca – přídavné jméno užívané pro všechno, co ačkoliv již dorostlé do své konečné velikosti bylo menší nebo kratší, tvrdé, pokřivené nebo špatně tvarované

Nauco – trpaslík; Naucalië (nikoli Naucolië!) – trpasličí lid

naulë - vytí (vlčí)

nauro - vlkodlak

nausë – představivost, imaginace, obrazotvornost, fantazie

nauta- - myslet

nauva, ëuva - bude

-ndacil - zhoubce

-ndil – koncovka mnoha jmen, znamená oddanost, starostlivost, nesobeckou, nezaujatou lásku; může být překládáno jako přítel; popisuje postoj člověka k osobě, věci, směru či činnosti které je oddán

-ndor – země; ve složených tvarech

-ndur – koncovka některých jmen, znamená služebník (arandil – králův přítel, arandur – králův sluha)

néca (pl. nécë) – bledý, mlhavý, matný, nejasný, mdlý, neurčitý

nehta – první linie (v boji), hlavní síla, čelo vojska

nehtë – jakýkoliv útvar zužující se do špice; čelo vojska, roh, klín, rovný mys

nel- - tří-

neldë – 3

neldor, neldorin, feren, fernë - buk

nelet (pl. nelci) – zub

nellë - potok, říčka

neltil - trojúhelník

nelya – třetí; Nelyo – Třetí, Finwëho jméno

nén – voda (nepočitatelné p.j.)

Nénar – Neptun

nenda - vodový, vodnatý, mokrý

nengwë – nos

Nénimë - únor

nénu - žlutý leknín

nér (pl. neri) – muž; nernehta – mužská hlavní síla – bitevní formace

nermi (pl. nermir) - duch luk, luční víla

nertë – 9

nessa - mladý

nessamelda - druh stromu („Milovaný Nessou“) (Tol Eressëa -> Númenórë)

neuma – oko, smyčka, nástraha, past, léčka

ni – já; 3.p. nin – pro mě (nesouhlasí v češtině, ale angl. for me)

nicu- – sloveso být chladný, studený (o počasí), chladit

nië - slza

nieninquë - sněženka, „bílá slza“

niermë - v slzách, plačící

nierwes - úl

-nil - = -ndilEärnil,  zkratce z Earendil

nilda - přátelský

nildë - přítelkyně

nildo - přítel

nillë – stříbrný třpyt

nilmë – přátelství

nin – ke, pro mě, mi (en. for, to me) dativ

nindë – štíhlý, útlý (též teren)

ninquë (pl. ninqui) – bílý, chladný, bledý; NinquelótëNimloth – Bílá květina

ninquita- - bíle svítit, jiskřit

ninwa - modrý

ninya – prvek vyskytující se ve Fírielině písni, evidentně znamená můj, moje – viz indo-ninya; nejspíš neplatný ve vyspělé quenijštině, která má pro „můj“ přípona –nya

nion, nier - včela

niqu- - být chladný, mrazit, chladit

niquë – je to studené, mrazí to, chladí to

niquis, niquessë – jinovatka

nírë - slza

nirwa - podhlavník, polštář (?)

nís, nissë (pl. nissi) – žena

nísima – vonný, vonící; Nísimaldar – vonné stromy, Nísinen – vonné vody, jezero v Númenoru

nítë - vlhký, orosený

nixë – mráz

-nna (pl. –nnar) – k, na, do; alativní koncovka v cilyanna, Endorenna, Elenna, rómenna, mannar, valannar

- před (časově)

noa - myslet

nóa, (pl. nówi) - představa, pojetí (čeho)

Nócoirë – alternativní jméno pro březen

noirë (pl. noiri) – hrob, hrobka; Noirinan – údolí hrobek

nol-* - učit se, naučit se

nóla - (1) vršek, pahorek

nóla - (2) moudrý, rozumný, učený, vzdělaný

Nólairë – alternativní jméno pro červenec

nolda - moudrý

noldarë, nolpa - krtek

nólë – dlouhá studie, vědomost, znalost, učenost, poznání

nolma - moudrý

Nolmë – vědění, Filosofie

nolmo – moudrá osoba

nolwë, nólë – moudrost, skryté vědění, znalost, magie

Nóquelle – alternativní jméno pro říjen

nór, nórë, nor – země, stát; někdy také pro lid (normálně lië)

nórië – kraj, území

norna – tuhý, tvrdý, drsný, pevný, neústupný, pokřivený, zkroucený

norno (1) - dub

Norno (2) – trpaslík; personifikovaná forma adjektiva norna; Nornalië – trpasličí lid

norollë - vůz, vozík, kára

Norrívë – alternativní jméno pro prosinec

norsa - obr

nossë – příbuzenstvo, rodina

nosta- - porodit, narodit se; narození

nostar, nostaro (pl. nostari) – rodiče

not – počítat; (min. čas nótina – spočteno); nótë - číslo

Nótuilë – alternativní jméno pro květen

-ntë – zájmenná koncovka pro 3. osobu mn.č. „oni“, když žádný subjekt nebyl dříve zmíněn

nu, no – pod

Núaran – král západu

nucumna – ponížený, pokořený

nuhta- – brzdit, bránit, nenechat pokračovat, přerušit, náhle zarazit, nenechat dokončit, zarazit, zabránit

nuhuienna – pod stínem, alativ; viz huinë

nulla, nulda – tajný, utajovaný, skrytý

Númen – západ; númeheruvi – pánové západu; Númenor, Númenorenna – alativ, do Númenoru; númenya – západní

númessier – jsou na západě; (núme(n)+ssë+ië+r – západ+v+jsou+oni)

númeta-, númenda- - klesat, zapadat (o slunci)

nuntixë - tečka umístěná pod linii písma

nuquerna – opačný, obrácený spodkem navrch; ve frázích silmë nuquerna, áre nuquerna

nur, núrë - zavrčení, stížnost, vrčení

nura - hluboký

nurmë - podřízení, podřízenost; nurmëa - podřízený

núro – západ slunce; andúne, annún

nurru- – mumlat, šeptat, reptat; příd. jm. nurrua; min. čas nurrula

nurta- – skrýt(se), schovat(se), ukrýt(se), zatajit; nurtalë – ukrytí, zatajení (nurta+ zpodstatňující oncovka pro sloveso –); Nurtalë Valinoréva – ukrytí Valinoru

nuru - smrt

nuruhuinë – stín smrti

nut- – vázat, zavázat, přivázat, pojit se, připoutat

núta- - zapadat, klesat

nútë – uzel

nwalca - krutý

nwalmë – muka, utrpení, agónie, trýzeň

nwalya- - mučit, týrat, způsobovat bolest, soužit

-nya – zájmenná přípona; přivlastňovací zájmeno 1.os.sg. můj, má, mé; tatanya – můj táta; kde je to třeba, vkládá se mezi slova hláska „i“ např. Anarinya, hildinyar

nyalmë - křik, povyk

nyar- - vyprávět

nyárë - legenda, příběh, vyprávění, pověst

-nyë – zájmenná přípona já; také zkráceně –n; viz utúvienyes

nyellë – zvonek, zvon

nyello - zpěvák

nyéna- - bědovat, naříkat, truchlit, lamentovat, oplakávat

nyer- - truchlit, rmoutit se

nyérë - zármutek, smutek, žal, hoře, strast

 

 

O

 

 

-o – koncovka pro druhý pád; pl. –ion a –ron; Oromëo, Rúmilo

o – s, se

-o, -ó – osoba, někdo; zájmenná koncovka, později nahrazena „námo

ó-, o- - spolu, dohromady; předpona užívaná ve slovech popisujících setkání, kontakt, vztah nebo spolek dvou osob, věcí nebo skupin; viz omentië, ónoni, ónona

oa, oar, öa, öar – příslovce pryč, daleko, stranou, za

oantë – odejít pryč, opustit; min. čas slovesa auta-

ohta - válka

ohtacárë- (min. čas ohtacarnë) – válčit

ohtar, ohtatyaro – válečník

oi - vždy

oia – stálý, věčnětrvající, věčný

oialë - (1) věčně, trvale, neustále, navždy (příslovce)

oialë – (2) věčnost; nekonečné období; Oiolairë – věčné léto

oiencarmë – věčně tvořící

oio – stále, pořád

oiolairë - druh stromu („Věčné léto“) (Tol Eressëa -> Númenórë)

óla – snít; (možná není myšleno v nominativu ale v dativu)

olassië – listí, listoví

ólemë - loket

ollo - útes, sráz

olórë (pl. olori) – sen, vize

olosta – zasněný

olva (pl. olvar) – rostliny (rostoucí věci s kořeny v zemi), flora

olwa - větev

óma – hlas; ómarya – jeho/její hlas; 2.p. ómaryo – jeho/jejího hlasu; 7.p.pl. ómainen – (s) hlasy

omenta- - setkat se, potkat

omentië – setkání; omentielva – naše setkání; 2.p. omentielvo – našeho setkání; viz –lma

-on – koncovka 2. pádu mn. č.; silmarillion, Valion, aldaron, tasarion, Istarion, Eldaron

ondo (pl. ondor) – kámen; pl. lokativ ondolissë – na skalách

onna - stvoření, bytost, tvor

onóna – (1) příd. jm. pocházející z dvojčat; (2) jeden z páru dvojčat (pl. onóni – dvojčata)

onot- - přidat, dodat, sečíst, spočítat

onta- - vytvořit, stvořit, utvořit; min. č. ónë, ontanë

ontarë – rodička

ontari – rodiče

ontaro – rodič

onya – můj syn (není běžným výrazem pro slovo syn)

opelë – dům, vesnice nebo město obehnané zdí; opevnění

oquenië - rozhovor, rozmluva

or- - nabádat, naléhat, dohnat koho k čemu, donutit koho k čemu; impersonální sloveso(orë nin caritas - nutí mě to udělat to)

or - nad, přes, předp. pře-

orco (pl. orcor, orqui) – skřet

órë – srdce, nitro (vnitřní mysl)

oricon - vřes

orivainë - hrách

orma – věc, fyzická hmota, látka

ornë – strom; často se používá jako část jména; spíše pro menší a útlejší stromy; Ornendil – přítel stromu

Orocarni – Červené hory

orofarnë – sídlo v horách

oromardë (pl. oromardi) – vysoká síň

oron (pl. oronti) - hora

Oron Oiolossë – Věčně sněhobílá hora

oronta - strmý, příkrý

orosta - povýšení, nanebevstoupení, výstup

orsir- - přetékat

orta- – zvedat se, stoupat, vztyčit, zvednout, vycházet (slunce...); min. čas ortanë

orto - vrchol hory

os* - o (náhradní předložka místo genitivu)

os, osto - město, obehnané hradbami; pevnost

ósanwë – myšlenka, mysl; ósanwë-centa – myšlenková komunikace

osellë – společnice, „sestra“

ossa - hradba a příkop

ossë - hrůza, úzkost, zděšení

ossë* - hrůza, zděšení

osta - statek, hospodářství, usedlost

ostar - správní oblast

osteca- - popsat, vylíčit, označit

osto – pevnost, opevněné město

otorno - společník

otso – 7

 

 

P

 

 

paca - dvůr, dvorec, vydlážděná podlaha

palan – daleko a široko; v palantíri, asimilované palar- v Palarran

palantír (pl. palantíri) – Věštec dálek; kameny vyrobený Noldor pro vidění dalekých věcí

Palarran – Daleký poutník; loď (palan+ran; asimilace nr>rr)

palis - trávník

palla – rozsáhlý, široký, expanzivní, rozpínavý, širý

palmë – povrch, zevnějšek

palpa- - bít, tlouci, bušit, mlátit

palu-, palya- - roztáhnout (se), rozvinout, rozprostírat se, rozšířit (se), protáhnout (se), zvětšit(se)

palúrë - povrch, zevnějšek, vnějšek, lůno země

panda – (1) ohrada, plot; (2) oplocovat, ohrazovat

panda- - zahrnovat, obsahovat

pano - tvarovaný kus dřeva; prkno, podlahové prkno, parketa

panta - otevřený

panta- - otevřít, uvolnit, rozevřít se, rozestřít, rozvinout(se)

panya- - určit, stanovit

par- - uspořádat, složit, skládat, dát dohromady

parca - suchý

parma – kniha

pasta - hladký, jemný, plynulý, klidný, pravidelný

– ret (také pro ústa)

pel- - otáčet, obíhat, točit se, kroužit

pelecco - sekyra

pelecta- - sekat, tesat

peler – ohraničená oblast

pella – za, po, přes, mimo, nad (en. beyond); spíše než předložka je to založka; Andúnë pella – za západem; elenillor pella – zpoza hvězd

penda - nakloněný, svažující se

pendë – svah, úbočí, stráň

Pereldar – půlelfové

perino - půlčík

perya - poloviční; perdëa - polovička

perya- - rozdělit v půli, rozpůlit

píca- – zmenšit (se), snížit (se), ztrácet se, ubývat, slábnout

Picinaucor, Pitya-naucor – skřítci; sg. picinauco

pilin (pl. pilindi) – šíp

pinquë - tenký

pio - ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou

piopin, pipin - hložinka, plod hlohu

piosenna, ercassë - cesmína

pirya – džus, sirup

pitya – malý

piuca – plod, malá bobule; borůvka

poica – čistý, čirý, ryzí

pol- - moci; polin - mohu

polda - silný, statný, rozložitý

poldórë - síla (fyzická)

polë - oves

porë - mouka

puita- - plivat, vyplivnout

púrëa – zamazaný, ušpiněný, obarvený

pusta- - zabránit, zastavit, ukončit

putta - tečka, zastavovací znaménko v interpunkci

 

 

Q

 

 

quáco, corco – vrána

qual- - zemřít v bolesti

qualin – „mrtvý“ (o elfech)

qualmë – smrt, agónie

quámë – nemoc, choroba

quanta - plný, úplný, celý

quantien – plný rok = yen

quár, quárë – pěst

quat- – plnit, naplnit, vyplnit, splnit; bud. čas quantuva – naplní (enquantuva – znovunaplní)

quel- (1) - utichat, slábnout, ztrácet se, hasnout, pohasnout, blednout, vyblednout

quel- (2) – selhat, neuspět, zklamat; bud. čas queluva

quelet (pl. queletsi) - mrtvola; loico - mrtvé tělo, mrtvola, zdechlina

quellë – blednutí, slábnutí, utichání, ubývání, zánik; pozdější část podzimu

quén (pl queni) – někdo, jeden, osoba, jedinec, muž či žena...; pl. osoby, (nějací) lidé, oni s nejobecnějším významem, (jako v „oni (lidé obecně) říkají, že... říká se“) V kombinaci s kořenem podst. nebo příd. jména se používá k označení nějakých navyklých funkcí nebo k popisu něčeho co má nějakou podstatnou (permanentní) vlastnost; např. roquen, cityaquen, arquen, aiquen, ilquen

quendë – elf; málo používaný sg. od Quendi

Quenderin, Quendian – elfský, elfů

Quendi – elfové jako rasa (mluvící)

quendi (pl. quendir) – elfka, elfská žena

quendu (pl. quendur) – elf, elfský muž

quenta – příběh

quentalë – historka, vyprávění, zpráva

quenya – elfština (mluva); Quenya lambë – Elfská řeč, jazyk

querna – otočený, obrácený (vyjadřuje změnu); viz nuquerna

quessë – pero, peří

quesset - polštář, poduška

quet- – říct, říkat, mluvit; min. čas quentë

quetta (pl. quettar) – slovo

quil-* - odpočinout si

quildë - ticho, mlčení, klid, odpočinek

quinga – luk (jako zbraň)

quingi- - brnkat, zabrnkat (např. na harfu, lyru)

quinquenna - kokořík

quiquilla - konvalinka vonná, „lilie z údolí“

quor- - utopit se, utonout, dusit (se), udusit (se), zadusit (se)

quorin - utonulý

 

 

R

 

 

(pl. rávi) - lev

rac- – rozbít, zlomit, zničit; rácina – rozbitý, zlomený, zničený

ráca – vlk; narmo

racca - dráp, pařát, spár

raccalepta - drápatý, s drápy na prstech

rahta- - dosáhnout, docílit, dospět, uložit se, dorazit, dostat se

raica – špatný, nepoctivý, darebácký, skloněný, ohnutý; pl. raicar (čti raiké)

raimë - hon, lov

rama- - křičet, řvát, zavolat, zařvat

ráma (pl. rámar) – křídlo; 7. p. č. mn. rámainen – s křídly, na křídlech

rámalókë – okřídlený drak

ramba – zeď, stěna, hradba, val

rambë - křik, řev, výkřik, povyk

Rána – jméno měsíce

ranca** - objetí

ranco (pl. ranqui) – paže

randa – věk, koloběh

ránë - toulání, potulka

ránen - potulný, kočovný, toulavý

ranga (pl. rangar) – délková jednotka = 96,5cm

ranya-, ran- - toulat se, bloudit, zatoulat se

rassë – roh (horn), vrchol, špička; tildë

rasta - 12

rato - brzo, brzy, zanedlouho, záhy

rauco – silná, nepřátelská a děsivá kreatura, démon; Valarauco – démon moci

raumo – (hluk) bouře, hromobití

rauta - kov

ráva - pustina, divočina

rávë – burácející, dunící, hřmící, rachotící hluk; příd. jm. rávëa

, – den (sluneční)

rembë – síť, síťoví, pletivo

rempa (příčestí trpné) – ohnutý, sehnutý, skloněný, zahnutý

réna - hranice, okraj

rer-, min.č. rendë – zasít, osít, zasévat, rozsévat (i nenávist ap.)

resta- - pomáhat, napomáhat, pomoci

restalë - pomoc

ría - věnec

ric- - (za)kroutit (se), zkroutit (se), obrátit (se), otočit (se)

rië - koruna

riel, riellë – korunovaná dívka

rig-* - splétat, věnčit

rihta- - trhnout, škubnout, cuknout

rillë, rildë – oslnivost, skvělost, sláva, brilantnost, jas, třpyt, lesk

rilmë - jiskřivé světlo

rilya - třpytivý, zářivý, zářící

ríma - obruba, lem, kraj, okraj, hrana, hranice

rimba - častý, mnohý; rimbo - často

rimbë – velké množství, spousta, mnoho

rimpë – spěch, chvat

rína - korunovaný

rincë – drobný, malý; mn. č. rinci

ringa – studený, chladný

Ringarë - prosinec

ringë – pleso, studené jezero (v horách)

ris- - rozetnout

rista- - řezat, ořezat, krájet

rista- - řezat, říznout

-ro – zájmenná koncovka on; antaváro

rocco – (rychlý jezdecký) kůň

roita- - pronásledovat, stíhat, honit se za něčím

rom- - troubit, vydávat zvuk trubky

róma – roh (na troubení)

romba – trubka, trumpeta

Rómen – východ; alativ rómenna – východně, směrem k východu; ablativ Rómello – z východu, (k někomu) z východu

-ron – koncovka 2. p. mn. č. ; aldaron - stromů

rondo – klenba, klenutá střecha, strop – viděno zespodu (a většinou neviditelné zvenku); velká síň nebo prostora takto zastřešená

ronta - dutý, prázdný, vpadlý

roquen – jezdec, jezdkyně, rytíř

rossë – jemný déšť, rosa

rotto – malá jeskyně, sluj

rotwa - dutý, prázdný, vpadlý

ruca- – bát se; rucin – cítím strach, hrůzu, zděšení, bojím se

rúcima (čti rúkima) – hrozný, strašný, děsný, děsivý

rúcina – zmatený, zřícený, rozpadlý, zničený (čím)

ruhta- – vyděsit, postrašit, nahnat strach, hrůzu

rúma- – posunout, přemístit, přendat, pohnout (o velkých a těžkých věcech); min. čas rúmala

runda - hrubý kus dřeva

rúnya – rudý plamen

runya - stopa, šlépěj

rusco – liška

ruscuitë - prohnaný, lišácký, vychytralý

russë - jiskření, blyštění, třpyt

ruxa- – drobit se, rozpadat se

-rya – zájmenná koncovka jeho, její; máryat – její ruce, ómaryo – jejího hlasu (genitiv od ómarya – její hlas), súmaryassë – v jejím lůně (lokativ od súmarya – její lůno, ochranná náruč), coarya – jeho dům

 

 

S

 

 

-s – zájmenná koncovka „to“; viz tiruvantes, utúvienyes

sa - aby, že

saccat- – rozervat, rozpoltit, puknout; min. čas saccantë

saila - rozumný, moudrý

saira- - vědět, znát, rozumět

sairon - čaroděj, kouzelník

saiwa - horký, rozpálený

salma – lyra

salmë - hra na lyru

salpa - mísa, miska

salpa- - popíjet, usrkávat

salquë – tráva

sambë, -san – místnost, komnata, pokoj

samno – tesař, řemeslník, stavitel

san - nato, pak, potom

san - tehdy, tenkrát, potom, poté, pak

sana- - myslet (také nauta-)

sanca – trhlina, prasklina, puklina

sancë - odporný, hrozný, ohavný, hnusný, nenávistný

sanda - skutečný, opravdový, trvalý, stálý

sandastan – ochranný štít – obranná bojová formace

sanga- – (1) (s)tisknout, (s)tlačit (se), mačkat (se); mj. kompaktní bojová formace

sanga - (2) zástup, dav, houf

sangassë* - tlak, útlak

sanya - normální, obyčejný, obvyklý

sanyë - pravidlo, zákon, řád, zásada, předpis

sapsa - hrob

sar (pl. sardi) - kamínek, kámen (malý), oblázek; v Elessar

sára (1) – hořký, trpký, zahořklý, zatrpklý

sára (2) – mrtvá, vysušená tráva

sarat (pl. sarati) – písmeno, jakýkoliv důležitý znak

sarco* - blesk

sarcuva - tělesný, fyzický, hmotný

sarna – kamenitý, kamenný

sarnë – pevné, odolné místo (doslova něco pevného, odolného jako kámen)

sarnë - silné, odolné místo

sarnië – oblázky, štěrk, oblázkový břeh

sarqua - dužnatý, masitý, hmotný

Sarquindo (pl. Sarquindi) - kanibalský obr, obr lidožrout

saura – odporný, prohnilý, (mravně) zkažený, špatný

Sauron – odpudivý, zošklivený, děsivý, hrozivý

sáva – šťáva, džus

- ona

seldo - chlapec

selma – stálá představa, názor, vůle

ser- - mít rád (o přátelství)

ser- - odpočinout si, odpočívat, spočívat

sercë – krev; yár

sercondo* - seregon, rostlina se sytě rudými květy, „krev kamene“ (Beleriand)

sérë – odpočinek, klid, oddech

sérë - odpočinek, poklid, pokoj, vnitřní klid

sermë - přítelkyně

sermo - přítel

– nyní, teď, právě; sin, sín před samohláskami

sicil – dýka, nůž

sil- – (o)svítit, (o)zářit (bíle); přít. čas síla – svítí, září, ozařuje, vyzařuje, osvětluje; frekventativ sisíla

silima – hmota, ze které byly vyrobeny Silmarily

silma – zářící, lesklý, třpytivý

Silmaril (pl Silmarilli) – záření čistého světla; Silmarillion – (příběh) Silmarilů

silmë – hvězdné světlo, hvězdný jas

silqueléni - bříza; „stříbrná bříza, dlouhovlasá paní“

silwin - bříza

símen – zde, tady, tu

simpa, simpina - píšťala, flétna

sin  to, tak, takto; jako samostatné slovo ve větě, neurčující blíže jiné slovo jako to dělá slovo „sina“; (sin qeuntë Quendingoldo Elendilenna = to/tak pravil Pengolodh Elendilovi)

sina – tento, tato, toto; vanda sina – tento slib

sinat* - toto, tohle (jako samostatné zájmeno)

sincahonda – o člověku – chladný, neúprosný, tvrdý, s kamenným srdcem

sinda – šedý; šedý elf, Sindar – šedí elfové, adj. Sindarin

sindë – šedý, světlešedý nebo stříbrošedý

Sindel (pl Sindeldi) – šedý elf, méně běžné označení pro Sinda

Sindicollo, Singollo – Šedoplášť

sinë - tito, tyto, tato

sinomë – na tomto místě

sinqui - šperky; sinquita - ozdobit se šperky, ošperkovat se

sinta - krátký

sintë- – vědět, znát

sinya – nový; vinya

sinyë – večer

sip-* - hrát na píšťalu, pískat

siquilissë - smuteční vrba

sir- - téci

sírë - dnes

sírë - řeka

siril - říčka

sirya- – téci, proudit, plynout

so – on

solor, solossë – příboj, vlnobití

sorno, soron, sornë (pl sorni) – orel

Sorontar – sind. Thorondor, jméno orla

Soronúmë – název souhvězdí

-ssë – lokativní koncovka; pl. –ssen; Lóriendessë, yassen, mahalmassen

stama- – bránit, zabránit, znemožnit, vyloučit, nepřipouštět

sú- – foukat, vát, dout

, súlë - dech

suc- - pít

súcë, aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici

suilë - popud, podnět

sulca – jedlý kořen

súlë – duše; dech

Súlimë – březen

sulpa - polévka

súma – dutina, lůno, náruč; súmaryassë – v jejím lůně (súma+rya+ssë – lůno+její+v)

sungwa - nádoba na pití

súrë – vítr; 7.p. súrinen – ve větru, větrem

suxë* - pití, nápoj

súya- - dýchat; foukat, vát, dout

 

 

T

 

 

-t – (1) duálová koncovka označující pár; máryat – její ruce (má+rya+t)

-t – (2) zájmenná koncovka „je“ (en. them); laituvalmet; také jako samostatné slovo „te

-t – (3) redukovaná zájmenná koncovka druhé osoby „ty“; viz hecat

ta – ono, to

tacë-, min. č. tancë – upevnit, připevnit, připoutat

tai-, tay- – prodloužit, zvětšit

tailë – prodlužování, prodloužení, rozšíření

taina - rozšířený, prodloužený

tál – spodní část nohy (en. foot)

tala - plachta (lodní)

talan (pl. talani) – podlaž

talantië – on je padlý; talanta - padlý

talat- – spadnout, padnout, upadat

tallunë - chodidlo

talma - základ, podstata, jádro

talta – pád, úpadek

talta- - padat, sesmeknout se, sklouznout,spadnout, prudce klesnout

tam- – (za)ťukat, (za)klepat, poklepat

tambaro - datel

tambë - měd

tambë - měď

tambina - měděný

tampa - zátka, uzávěr

tamuril - tis

tan- - dělat, tvořit, dávat tvar

tana- – (1) ukazovat, ukázat, označovat, označit, naznačit, dávat najevo, uvádět, projevit (úctu ap.)

tana – (2) ukazovací zájmeno tamten, onen, ten

tanca - pevný, stálý, neměnný, jistý, zaručený

tancavë - určitě, samozřejmě, ovšem; používáno pro „ano“

tancil – brož, jehlice

Tancol – Venuše (ukazující hvězda)

tandë - tam, tím směrem

tanë - tamti, tamty, tamta

tango- - brnkat, zabrnkat

tangwa - spona, přezka

taniquelassë - vonný stálezelený strom (Tol Eressëa -> Númenórë) (Taniquetil - nejvyšší hora ve Valinoru, žili tam Manwë a Varda)

Taniquetil - „vysoký bílý roh“, hora ve Valinoru

tanna – znak, symbol

tano – řemeslník, kovář

tanta, atwa - dvojitý, dvojnásobný, dvojí

tanwë, curwë - dovednost, zručnost, konstrukce, vytváření, výroba

tap- – zabránit, znemožnit, zastavit
-tar – koncovka jmen, značí vysoké postavení, pán čeho; Sorontar

Tar- - prvek stavěný před jména, znamená vznešený, ušlechtilý, vysoce postavený; Tar-Amandil

tar – za, přes (en. beyond)

tára – (1) vznešený, ušlechtilý, vysokce postavený; (2) vysoký, tyčící se, vyvýšený

tara- - přejít, přejet, křížit, zkřížit

taran, tarambo - piknik, svačina, hostina

tarca – roh zvířete

tárë – onoho dne, toho dne, v ten den, tehdy

tárë - tehdy, potom, pak, tedy, tak (porov. s írë = když)

Tareldar – vznešení elfové

tári – královna (ta, která je vznešená,...), 2.p. tário; Elentári, Tarinya – má královna

tárië – výška; alativ tárienna – do výše

tarma – sloup, pilíř

tarna - přejezd, přechod, průchod, brod

Tarondor – Pán Ondoru (Gondoru)

tarquesta - Quenya; vznešená řeč

tarucca - rohatý

tarucco, tarunco - býk

tarya – hrubý, drsný, tvrdý, nevlídný

tarya - tuhý, pevný, tvrdý, přísný, obtížný, nesnadný

tasar, tasarë – vrba; Nan-tasarion, Tasarinan – údolí vrb

tatya- - zdvojnásobit, zdvojit, zopakovat, opakovat (se)

taura - mocný

taura - mocný

taurë (pl. tauri) – les, hvozd; taurëa – lesnatý, zalesněný

Taurelilómëa-tumbalemorna, Tumbaletaurëa Lómeanor – lesomnohostínové-hlubokéúdolíčerné, hlubokéúdolízalesněné temnázem; quenijské zlomky stmelené podle entího vzoru; nejspíše to znamená les hlubokých údolí a černého stínu

Tauremorna – Černý les; Tauremornalómë – Les černé noci

tavar - dřevo

tavaro muž., tavaril žen. (pl. tavarni) - dryáda, lesní skřítek/víla, duch lesa

taxë – hřebík, hřeb

te – je, jim

tec- - psát, napsat

tecco - tah (perem), čára, škrt

tecil – pero (psací)

tehta (pl. tehtar) – znaky, písmena

telco (1) – původ, kořen, základ slova

telco (2) – noha (en. leg)

telco (3) - stonek (část tengwy)

telda – poslední, konečný

Telemmaitë – Stříbroruký

telimbo - nebe, obloha

tella – nejzazší, nejzadnější, poslední

telma – závěr, ukončení, konec; cokoliv užívaného k dokončení práce nebo věci; vrchol, to co je poslední; nejvyšší část obydlí, vršek střechy

telluma (pl tellumar) – klenba, kupole

telumbë, hwan - houba

telpë, telep, tyelpë – stříbro, stříbrný

telta- - stínit, zastínit, krýt

telu - konec

telu- - skončit, dokončit (intransitivní) končit

telumë – střecha, klenba, strop, nebesa, baldachýn; Telumehtar – nebeský bojovník

Telvo – muž. jméno – Poslední

telya- - skončit, dokončit (transitivní) ukončit, zakončit, uzavřít, učinit konec, končit

téme (pl. témar) – řada, skupina, sled

ten * - za něco (něco za něco - nat ten nat)

ten, an – pro (en. for)

tengwa (pl. tengwar) – písmeno

tengwanda - abeceda

tengwë (pl. tengwi) – symbol, znak; hloníti tengwi – fonetické znaky; tengwestië – jazyk, abstraktně, jako fenomén

tengwesta – gramatika, mluvnice

tenna - dokud, až do

tennoio - navždy; (tenna+oio - dokud+stále)

ter, terë – skrz

téra – (1) rovný, přímý

téra - (2) po, vpřed, dopředu, podél, podle

tercáno - posel

tercen –intuice, vnitřní zrak; příd. jm. přivl. tercenya (pl. tercenyë); essi tercenyë – jména porozumění, dávané matkou svému dítěti, indikující nějaký dominantní znak dítěte vnímaný matkou

teren – štíhlý, útlý (též nindë)

teret - špendlík

tereva – jemný, křehký

terhat- – rozbít (se), zlomit (se); min. čas terhantë

termar- – stát, zaujímat místo, vydržet, odolat, trvat, zůstat (ter+mar – skrz+snést, vydržet); bud. čas termaruva

tev- - nenávidět

tevë, tevië - nenávist

thelma – viz selma

thindë – viz sinde

thorno - viz sorno

thúlë – viz súlë (zastaralá forma, nově th>s)

tië (pl. tier) – cesta, směr; tielyanna – na tvou cestu (tie-lya-anna – cesta-tvá-na)

tihta- – mrkat, mžourat, zírat; min. čas (past part.) tihtala

tildë – vrchol, špička

Tilion - jméno měsíce

timpë - jemný déšť

timpinë - sprška, mlhovina

tin- - třpytit se, lesknout se, sršet, jiskřit

tinco – kov; rauta

tinda - třpytivý, třpytící se, zářící

tindë - třpyt, lesk, záblesk

tindómë – hvězdný soumrak; užíváno pro čas okolo rozbřesku, nikoli pro večer

tindómerel – dcera rozbřesku; poetické jméno pro slavíka

tinta- – způsobit jiskření, blyštění, rozžhnout, zažehnout, rozsvítit, rozjiskřit

tintila- – třpytit se, blikat, mihotat se (hvězda), rozzářit se; pl. tintilar

tinwë (pl. tinwi) – jiskra

tir- – střežit, hlídat, pozorovat, bdít, věnovat pozornost; (tir-uva-nte-s – hlídat-budou-oni-to); palantíri, Tirion

tirmë - hlídání, hlídka

tirno – hlídač, strážce

titta – drobný

tiuca – silný, tlustý, robustní

tiuco – stehno

tiuya- - ztloustnout

tixë - tečka

– vlna (materiál)

toa - vlněný

toi, te – zájmeno oni

tol (pl. tolli) – ostrov

tolmen - osamělý, izolovaný (kulatý) kopec

tolto – 8

tombo - gong

top- – přikrýt, krýt, zakrýt; min. č. tompë

tópa – střecha

toron (pl. torni) - bratr

tuca- - vést, přivést, směřovat, dovést

tuia- - rašit, klíčit, pučet

tuilë – jaro; naděje, slibnost, pozdní jaro

tuilindo - vlaštovka

tuima - (1) výhonek, pupen, poupě

tuima- - (2) rašit, klíčit, pučet, vyrážet pupeny

tul- – přijít; min. čas utúlie (perfect) (utúlien – já jsem přišel), utúlie‘n aurë – přišel den (‚n vloženo nejspíš jen kvůli zvučnosti); túlë, tullë – min. čas (past tense); nejspíše utúlië=vid dokonavý, tullë=vid nedokonavý

tulca - pevný, odolný, nehybný, neměnný, stálý, neotřesitelný

tulca- - upevnit, stanovit, určit, ustavit, vybudovat

tulma - máry

tulta- – svolat, poslat pro, povolat

tulto - podpěra, podpora, opora, útěcha

tulwë - standarta, tyč, bidlo

tumba, tumbo – hluboké údolí

tumna - hluboký

tunda - vysoký

tundo - kopec, pahorek

tunga – napjatý, upnutý, stažený, těsný, pevný, napnutý, sevřený

tuo – síla (fyzická), energie, vitalita

tup- – přikrýt, krýt, zakrýt; viz untúpa

tupsë - došek

tur- – ovládat, vládnout, řídit, vést; obvykle nejspíše túrina nebo turna

turca – silný

Turco – Silný (tělesně)

túrë - vítězství, ovládnutí

Túrin, Turindo – muž. jméno Nálada vítězství

turma - štít

Túrosto – velká pevnost; Gabilgathol, příbytek trpaslíků

turúna – ovládaný

tussa - keř

tuv- – najít, nalézt, objevit; min. čas utúvië; utúvienyes – našel jsem to (utúvie+nye+s – našel+já+to)

tyalië - sport, hra

tyar- - způsobit

tyaro – hybná síla, původce děje, muž činu

tyav- - chutnat, ochutnat, mít (jakou) chuť, vychutnat

tyávë (pl. tyáver) – chuť

tye (1) – ty, vy (jako objekt)

tye (2) – čaj

tyel – konec

tyelca – ukvapený, uspěchaný, chvatný

tyeldë - konec

tyelima - poslední, konečný, závěrečný, definitivní; métima

tyellë (pl. tyeller) – úroveň, stupeň, hodnost

tyelma – končící

tyelpë – stříbro; telpë

tyulma – stěžeň, stožár

tyulussë – topol

tyuru - sýr

 

 

U

 

 

ú -  bez

ú- - předpona ne-

ufárë – nedostatek, ne dost; ufárëa - nedostatečný

uilë – plazivé rostliny, mořské řasy

Úlairi – Nazg^ulové; sg. Úlairë/Úlair

ulban – modrý

ulca, úmëa – zlý, špatný

ulcallo - zlo

ullumë – ne navždy

úlúmë* - nikdy

ulundë - záplava, povodeň, potopa

ulundo – zrůda, nestvůra, netvor

ulwë, uluswë - olše

ulya-, ul- – pršet, lít, vlít, téci, proudit; min. čas uller; ullier – měl by proudit

um- - nebýt, nedělat; umin - nejsem, umilyë - nejsi

Úmanyar – ti, kteří nejsou z Amanu; Úmanyar, Úmaneldi

umbar – osud

umbarta – osudový, předurčený

Umbarto – Osudový, Předurčený

umbarwa - osudný, neblahý, smrtící, zhoubný

úmëa - zlý

unca- - vyhloubit, vyhrabat, vymlít, vydlabat

undómë – hvězdný soumrak, stmívání, šero; používáno pro večer

undu- - dolů; předpona pře-, za-; undu – dolů, pod, vespod

undulav- – přikrýt, porazit; min. čas undulávë

undulávëundu- - dolů, lav – ovládnout = překryl, přikryl; Lumbulë undulávë ilyë tier – Stín přikryl všechny cesty

undumë – propast

ungo - tmavý stín, mrak

ungwë – pavoučí síť, pavučina

únótima – nesčetný; pl. únótimë (ú+nót+imë – ne-počítat-schopný – nespočitatelní, nespočetní)

unqua - dutý, prázdný, vpadlý

unqualë - agónie

unquë – dolík, jáma

untúpa- – zastřešovat, přikrývat (undutúpa)

unu - pod

unuhuinë – pod stínem; viz huinë

únyárima – nepřevyprávitelný (příběh je dlouhý nebo nejsou známa fakta)

úquen - nikdo

úquétima – nevyřknutelný, nevyslovitelný, nevýslovný; to, co nelze vyslovit

ur-, úr- – hřát, rozehřát (se), rozpálit (se); být horký, rozpálený

úra – rozsáhlý, objemný

Úr-anar – rudé slunce, žhavé slunce

urco (pl. urqui) – cokoliv, co elfy na jejich Pochodu vyděsilo; užíváno též orco; ork

urdu - smrt

úrë – žár, horko, vedro

Úrimë - srpen

urna - pec, kamna

uruitë - ohnivý, planoucí, plamenný

urulókë (pl urulóki) – ohnivý drak

urúva - jako oheň, ohnivý

urya- - planout, zapálit, žhnout, plát

us- - utéct, uniknout, uprchnout

usquë - dým, výpar, zápach

usta- - hořet, pálit, spálit, vypálit (transitivní)

uswë - útěk, únik, uprchnutí

utúlien – viz tul-

utúvienyes – viz tuv-

-uva – koncovka budoucího času

úva – nebude (en. will not), budoucí čas negativního slovesa; přít. čas úyë (?)

úvanimo - zrůda, monstrum, netvor

úvë - spousta, velké množství, mnohý, ve velkém množství, početný

úvëa – obrovský, hojný, vydatný

úyë – není (ú+yene+je); úyë sérë indo-ninya símen  zde není klidu (pro) mé srdce

 

 

V

 

 

– ne; (zvolání, výkřik) Ne! (I will not!), Nedělejte to! (Do not!); avan, ván, ványë – já ne, já to neudělám, nebudu(I won´t!); avammë, vammë – my ne, nebudeme, my to neuděláme (we won‘t)

-va – přivlastňovací koncovka; -vë pro plurál=více předmětů, ne vlastníků ; Eldaliéva, miruvoréva

vacco - plášť, kabát

vaháya, vaihaiya – daleký, dálný, vzdálený

vahta- - znečistit, ušpinit (se), pošpinit, umazat (se), potřísnit, poskvrnit

vaima - roucho, róba, háv, šat, oděv

vaina - oblečený, oděný

vainë - pochva, pouzdro (na nůž, meč)

vaita- - zabalit, ovinout, obtočit, obmotat, obalovat, obklopit, obklopovat, obejmout, objímat, sevřít v náručí, svírat v náručí

vaiwa - vítr

vala- – panovat, vládnout, poroučet, mít pod svou mocí, přikázat, nařídit

Vala(m), Valië(ž) (pl. Valar) – Mocní

Valacirca – souhvězdí Velká medvědice

valanya (tárion) – šestý den týdne, sobota, den Valar

Valarauco (pl. Valaraucar) – Démon moci, balrog

valassë - božství

valca- - být nejasně, neurčitě vidět

Valimar, Valmar – Domov Mocných, region ve Valinoru, zemi Valar

valina- - radovat se, mít radost, být šťastný

Valinórë, Valinor – země Valar

vanda – přísaha, (slavnostní, závazný) slib

vánë, vánië – min. čas od auta – odejít

vanessë - krása

vanima – krásný, obdivuhodný; nominál pl. vanimar – krásní; 2.p. pl. vanimálion; Arwen vanimalda – Krásná Arwen, doslova Arwen tvá krása, změněno na Arwen vanimelda

Vanimeldë – Krásná-drahá

vanta- – jít, chodit, kráčet

vanwa – odešlý, ztracený, zmizelý, zesnulý, mrtvý, minulý a skončený

vanwië - minulost

vanya- - odjet, zmizet (min. č. vannë)

vanya – sličný, krásný, nádherný; linda, calwa, vanima

váquet- – říct ne, odmítnout (ne ve smyslu „není pravda“ ale odmítnutí něco udělat nebo dovolit); váquetin – odmítl jsem

var - nebo, anebo, či

vára - zašpiněný, umazaný, nečistý, špinavý

VardaElbereth, Vznešená

vardarianna -  vonný stálezelený strom („Vardin dar“, ale prvek -ri- je nejasný) (Tol Eressëa -> Númenórë)

varna - chránit, ochraňovat

varna (příčestí trpné) – v bezpečí, zabezpečený, bezpečný

varnassë - ochrana

varnë – tmavěhnědý, hnědočerný

varya- – chránit, ochraňovat

Vása – jméno slunce

ve – jako, tak...jako, tak jako

vëa - dospělý

vendë, wendë - dívka

venë - malá loďka; nádoba, miska

vénë - svěžest, mládí

vénë, venessë - panenství

venya - čerstvý, svěží

vëo, vëaner – dospělý, dospělý muž

véra – osobní, soukromý, vlastní

verca - divoký, nespoutaný, bouřlivý, bujný, vášnivý

vérë - přísaha, slib

verië – odvaha, neohroženost, statečnost, smělost

verno – manžel

versil - bříza

veru – sezdaný pár, muž a žena, manželé

verya- - odvážit se, opovážit se

verya – odvážný, neohrožený, smělý, statečný

verya- - troufat si

vessë - manželka

vesta – manželství, manželský stav

vesta- – vdát se / oženit se

vesta-* - slíbit, slibovat, zaslíbit se

vestalë – svatba

vië – dospělost, mužství

vílë - mírný vánek, jemný větřík

vilin - vzdušný

villë-, villa- – létat, letět

vilya – vzduch, nebe

Vincarna – nově vyrobený

Vingilot, Vingelot, Vingilótë – Pěnová květina, jméno lodi

vinë, vinnë - jakýkoliv jehličnan

vinya – nový; sinya

Víressë - duben

vórima, voronda – stálý, věrný, spolehlivý, loajální, stálý v dodržování slibů, závazků, věrný službě; 2.p. vórimo

voro - nepřetržitě, vytrvale, neustále, ustavičně

voronwa – odolný, vytrvalý, stálý

voronwië – stálost, věrnost, spolehlivost, loajalita

 

 

W

 

 

- – přípona mnoha jmen, většinou ale ne výhradně mužských; odvozeno ze základu jednoduše znamenajícího osoba

-wen – dívka; častá koncovka ženských jmen; Eärwen – Mořská dívka

wendë, vendë - dívka

wénë - svěžest, mládí

wenya - čerstvý, svěží

wéra – stará forma pro véra

wil- – létat, letět

wilma, wista - vzduch

wilwa- – třepat se, třepotat se sem a tam

wilwa - volný, nespoutaný, bezstarostný

wilwarin – motýl

Wilwarin – sounvězdí Cassiopeia

winda - štěkání, štěkot

winga – pěna, sprška

wingë - hrozen květů

winta- – rozptýlit, rozprášit, rozházet; rozprašovat se, rozptylovat se

wintil - lesk, záblesk, třpyt

 

 

Y

 

 

- dříve, kdysi, předtím, před (časově)

ya – zájmeno který, která, které; viz  yassë (ya + alativní koncovka)

yaimë – nářek, naříkání, lkaní; příd. jm. yaimëa – naříkající, pl. yaimië

yaisa - ocel; eren

yaita- - naříkat, lkát

yaiwë - pohrdání, opovržení, neúcta, výsměch, posměch

yal- – volat, svolat, zavolat, povolat; viz enyal- – volat/povolat zpět, odvolat

yallumë, yalúmë – naposled, minule, posledně, konečně

yalmë - křik, povyk, hluk

yalúmëa - dávný, starý

yalúmessë, yáressë - za dávných časů; bylo nebylo

yána - svaté místo, svatyně

yanta – most

yanta - most, šíje, spoj, spojení

yanwë - most

yár – krev; sercë

yara - (1) aby, že

yara - (2) dřívější, někdejší, bývalý

yára - starý, dávný, starobylý, starodávný (patřící do nebo pozůstalý z dávných časů)

yárë – minulé dny, dřívější dny; dávno

yárëa, yalúmëa - dávný, starý

yarra- – vrčet, zavrčet; příd. jm. vrčící

yassë – v kterém, které (pl. yassen – v kterých)

yat, yatta - krk, šíje

yav- - plodit

yavannamírë - vonný stálezelený strom s kulatým šarlatovým ovocem („Yavannin klenot“)

Yavannië - září

yávë – ovoce, plody

yávië – podzim; sklizeň (brzký podzim)

yáwë – rokle, strž

yaxë (pl. yaxi) - kráva

– je; ve vyspělé quenijštině nahrazeno slovem ; bud. čas yéva

yeldë (yendë) - dcera

yello – vítězný pokřik, (vý)křik

yelma – odpor, averze, nechuť, znechucení

yelta- – nenávidět, hnusit si, ošklivit si, chovat odpor k

yelwa – odpuzující, hnusný, ohavný, nechutný, odporný

yén (pl. yéni) – elfský dlouhý rok dlouhý 144 slunečních let, 52 596 dní

Yénonótie – výpočet let; letopočet

yenya - loni

yerna – starý, ošuntělý (o věcech)

yerya- - stárnout, zestárnout, opotřebovat (se)

yessë - začátek, počátek; yessëa - počáteční

yesta - (1) nejprve, nejdříve

yesta - (2) první; minya

yestarrë – první den roku (loa); bezprostředně před jarem; Nový rok

yéta- - dívat se na, sledovat, pozorovat

yéva – bude (írë ilqua yéva nótina – když vše bude spočteno); neplatné ve vyspělé quenye

yo - s, se, spolu s

yomenië – setkání, schůzka, křížení (tří a více přicházejících z různých směrů)

yondo - syn

yonta - víc, více

yonta- - zvětšit se, zvětšovat se, narůstat, stoupat

yúla - řežavé uhlíky, doutnající dřevo

yulda (pl yuldar) – (1) průvan, tah (vzduchu), van

yulda (pl. yuldar) - (2) doušek, lok

yulma - (2) značka, žnoucí znamení

yulma – pohár, nádoba na pití

yulmë – pití, pitka, hýření

yúyo - oba

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

dobrá stránka

(lída š., 16. 5. 2010 10:33)

tyjo, dik za tuhle stránku - máme na táboře pro děti co dočinění s elfštinou a tady jsem našla pár dobrých slovíček !
dík:o)
L.