Česky – Quenya

 

A

a (spojka) – ar

abeceda - tengwanda

aby - yara, sa

agónie – nwalmë, unqualë

agónie, smrt - qualmë

ach! (citoslovce) – ai!

ale – ananta, nan

alej - aldëon

altán – ampano

anebo - var

ano - tancavë (dosl. jistě)

armáda – hossë

armageddon – Ambar-metta

astronom - meneldil

averze – yelma

ať – nai

avšak – ananta, nan

až – írë

až do - tenna

až na, mimo – hequa

B

baldachýn – telumë

balrog – Valarauco, pl. Valaraucar

balzám - lipsa

báseň – lairë

bát se – rúca-, ruca-; aista-

bavlník - línë

bázeň – áya

bázlivý - caurëa

bdít - tir-

běda! - ai!

bědování - nainië, nairë

bědovat - naina-, nyéna-

bělostný - fána, fánë

bez - ú

bezpečný, zabezpečený – varna (příčestí trpné)

bezstarostný - wilwa

bidlo - tulwë

bílá – fána, fánë

bílý, chladný, bledý – ninquë

bít - palpa-

bitva, boj* - mahta

blaho - almarë, almië

blažený pocit – alassë

blaženost - almarë

blednout - quel-

blednout, umírat - fir-

blednout, ztrácet se (pomalu) – fifíru-

blednutí – quelië

blednutí, ztrácení – fifírula

bledý - marya, isca

bledý, chladný, bílý – ninquë

bledý, matný – néca, pl. néce

blesk – íta, sarco*

bloudit - ranya-, ran-

blyštění čepele - hyandarussë

blyštět se – ita-

blyštivý – itila

bodat - nasta-

bodavý – maica, laica (?)

bodec - nassë

bodlina - erca

bohatství - alma

bohatý, vzkvétající - alya

bochník (kulatý) - cornë

boj - mahta*

bojácný - caurëa

bojová formace – kompaktní – sanga

bojová formace – mužské kopí – nernehta

bojová formace – ochranný štít – sandastan

bojovat – mahta-

bojovník – mahtar

bojovník (s oštěpem) – ehtyar

bolavý - naica

bolest - naicë

bolest, způsobovat - nwalya-

bolestivý - naica

bolet* - naiya-

borovice, pinie - hórë

borůvka, malá bobule – piuca

bota - hyapa

bouře (hluk bouře) – raumo

bouřlivý - verca

božství - valassë

bradka – fanga

brána – ando (velká brána – andon)

bránit, nenechat pokračovat – nuhta-

bránit, znemožnit – stama-

bratr – toron, pl. torni

brilantnost – rillë, rildë

bríza – hwesta, vílë

brnkat - quingi-, tango-

brod - tarna

brož, jehlice – tancil

brzdit, nenechat pokračovat – nuhta-

brzký - arinya*

brzy - rato, arinya*

břečťan - etil

břeh – falassë, hresta

břeh (oblázkový, štěrk) – sarnië

břeh, pobřeží – hyapat

březen – Súlimë

břeh řeky – hyapat

břicho - cumba, cumbo

bříza - versil, silqueléni, silwin

bude – ëuva, nauva, nuva

budiž - nai

budova – ataquë

buď/te pozdraven/i! - aiya!

Bůh – Eru

bujný - verca

buk - neldor, neldorin, feren, fernë

burácející – rávëa

burácení – rávë

bušit - palpa-

bydlet - mar-

býk – mundo, tarucco, tarunco

byl - né

byli - ner, nér

bylo nebylo - yalúmessë, yáressë

bystrý - finwa

být - ná - jsem, jsi, je; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not); ëa - je, ve smyslu existuje; ná je spíše spona

být (je) – ná (spona), ëa (samostatné sloveso)

být dost - farya-

být chladný - niqu-

být nad něčím – lav-, min.č. lávë

být nejasně vidět - valca-

být šťastný - valina-

bytost - onna

bytost (bez fyz. těla) – ëala, pl. ëalar

bývalý - yara

C

Cassiopeia – Wilwarin

cele – aqua

celek, všechno - ilúvë

celý – ilqua, ilqa; quanta

cesmína – ercassä

cesta – mallë, pl. maller, tië, pl. tier

cestovat - lelya-, linna- min. č. lendë

cín - latúcen

cínový - latúcenda

cit, cítění (mužské) – hanu

citát - eques, pl. equessi

cítit (vůni/zápach) - holta-

cítit odpor z něčeho – feuya-

co – ma

co? - mannat?

co je – mana

ctitel – melindo

ctitelka – melindë

cuknout - rihta-

Č

čaj – tye

čára - tecco

čaroděj – istar, pl. istari, sairon

čas – lú

časně - arinya*

časný - arinya*

část - cirma

často - rimbo

častý - rimba

čelisti - anca

čelo vojska – nehta

čepel (nože...) - hyanda

čepel, její třpyt - hyandarussë

černý – morna, pl. mornë

čerstvý - venya, wenya

červ – lókë

červen – Nárië

červenec – Cermië

červený – nasar, carnë

čestný – faila

či - var

čí - mano

čirý – poica

číslo - nótë

číst - cenda-

čistý – poica

člověk – Atan, pl. Atani

člun - luntë

čtverec - cantil

čtvrtek – aldúlya

čtyř- - can-

čtyři – canta

čumák - mundo

D

dále, pak, potom - ento

daleko - haiya, haira

daleko a široko – palan

daleko, stranou, pryč, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar

daleký – haiya, haira

daleký, dálný – vaháya, vaihaiya

dálka - haiyassë

dar – anna, pl. annar

dárce, dárkyně - anto, antë

darebácký – raica

darovat – anta-, bud. čas antuva

dát – anta-, bud. čas antuva

dát dohromady – par-

dát najevo - tana-

datel – tambaro

dav - sanga

dávat – anta-, bud. čas antuva

dávat tvar - tan-

dávat vodu - calpa-

dávno* - yárë

dávno - za dávných časů - yalúmessë, yáressë

dávný - yára

dávný - yárëa, yalúmëa

dcera – yendë, yeldë, příp. -iel

dědic – aryon, haryon, hildë, hildo

definitivní - métima, tyelima

dech - sú, súlë

děkovat – hanta-

děkuji - hanta, hantalë, hantan*

dělat – car-, min.č. carnë; tan-

dělit - cilta-

dělit (se) - hyanda-

delta - etsir

démon – rauco

den – árë, pl árië, aurë, arë, ré, rë; ré (24 hodin, od západu do západu slunce); arya (12 hodin); sana (24 hodin)

den; v ten den – tárë

děs - caurë

deset – cainen

děsit se - aista-

děsivý – rúcima, aica

děsný – rúcima

déšť (jemný) – mistë, timpë

déšť (jemný, rosa) – rossë

devět – nertë

díkuvzdání – hantalë

díky* - hanta, hantalë, hantan

díl - cirma

díra, jáma - latta

díra, otvor - assa

dítě – hína, pl. híni; příp. –hin pro něčí dítě

dívat se na (něco) - yéta-

dívka – konc. –wen

dívka – vendë, wendë

dívka (korunovaná) – riel, riellë

divočina - ráva

divoký – hravan, verca

dlaždice - ambal

dlít - mar-

dlouhý – anda

dlouze – andavë

dnes - sírë

dny, minulé, dřívější – yárë

do, dovnitř – minna, mir

do, na, k - konc. –nna, pl. –nnar

dobro, prospěch - alma, almië

dobrý (morálně) - manë

dobrý (o věcech či skutcích) – mára

docílit - rahta-

dodat - onot-

dodržovat - himya-

dodržující - himba

dohnat koho k čemu - or- (impersonální)

dohromady, spolu - -o, ó-

dokonce – elyë

dokončit – metya-

dokončit (intransitivní) - telu-

dokončit (transitivní) - telya-

dokud - tenna

dolík – unquë

dolů – undu, předp. undu-

domov, dům (někoho, osob...) – már

domněnka - intya

domnívat se - nam-

donucení - mausta

donutit - mauya-

donutit - or- (impersonální)

dopředu, podél - téra

dorazit - rahta-

dorozumívání – centa

doručit – col-

dosáhnout - rahta-

dospělost – vië

dospělý - vëa

dospělý muž – vëo, vëaner

dospět někam, k něčemu - rahta-

dost – fárë

dostačovat - farya-

dostat se někam - rahta-

dostatečný - fárea

dostatek – fárë

došek - tupsë

doušek - yulda, pl. yuldar

dout – súya-

dovednost – curwë, tanwë

dovedný – curu

dovést (někam) - tuca-

dovést do konce – metya-

dovnitř, do – minna, mir

dozadu - předpona nan-

drahokam – mírë, mir

drahý – melda

drak – angulókë

drak (jiskřivý) - fëalókë

drak (ohnivý) – urulókë, pl. urulóki

drak (okřídlený) – rámalókë

dráp - racca

drápatý - raccalepta

dravý - hravan

drobit se – ruxa-

drobný – rincë, pl. rinci, titta

drsný – norna, tarya

dryáda (luční) - nandin

dryáda (lesní) - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni

držet - mapa-

držet, vlastnit – col-

držet se koho/čeho - himya-

držící - himba

držitel – colindo

dřevo - tavar

dřevo, hrubý kus - runda

dřevo, tvarovaný kus - pano

dřímající - lorda

dřímat - muru-

dřímat, snít - lor-

dřímota - murmë

dřít se, pracovat – móta-

dříve - yá

dřívější - yara

dub – norno, nornë, nor

duben – Víressë

duha - helyanta, helyanwë („most na obloze“)

duch – fairë, pl. fairi

duch (obecně) - fairë, pl. fairi

duch (v člověku, osobě) – fëa, pl. fëar

duch lesa - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni

duch luk - nermi, pl. nermir

duch moře - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi

duch přírody - nandin

dům – coa, car

dumat - luvu-

dunění – rávëa

dunící – rávëa

dusit (se) - quor-

dusný - lumna

duše – fëa, pl. fëar, súlë

duše (metaforicky) – coacalina (světlo domu)

dutina, lůno – súma

dutý - ronta, rotwa, unqua

důvěrný, známý - moina

důvtipný - finwa

dužnatý - sarqua

Dva stromy - žalozpěv pro ně - Aldudénië

dvanáct – rasta

dvojče – onóna, pl. onóni

dvojí - atwa, tanta

dvojitý - atwa, tanta

dvojnásobný - atwa, tanta

dvorec - paca

dvůr - paca

dýchánek - taran, tarambo

dýchat - súya-

dychtit (po něčem) - milya-

dýka – sicil

dým - usquë

džus – sáva

džus (hustý) – pirya

E

elegie – nainië

elementární - essea

elf – Quendë, pl. Quendi

elf (šedý) – Sinda, pl. Sindar

elf (vznešený) – Elda, pl. Eldar

elf, elfský muž – quendu, pl. quendur

elfka, elfská žena – quendi, pl. quendir

elfové – Minnóna, pl. Minnónar (prvně narození)

elfové a lidé - Eruhíni („děti Eruovy“)

elfové (vznešení) – Tareldar

elfská řeč – Quenya lambë

elfský – Quenderin, Quendian, Eldarin

elfský jazyk – Eldalambë

elfský národ – Eldalië

elfština – Quenya

energie, vitalita, síla – tuo

éter - ilmen

existovat (od přírody nebo z dlouhého vymezného času) - eä

expanzivní - palla

F

fantazie – nausë, intyalë

fauna - celva

fialka - helinillë

flétna - simpina, simpa

flora - olva

fonetický - hlonítë

fontána - ehtelë

formovat – cat-

foukající – hlápula

foukat, vát – hlapu-, súya-

fyzická hmota – erma, orma

fyzický - sarcuva

G

gong - tombo

gramatika - tengwesta

H

had – leuca, lókë

hádat - intya-

hádat se - costa-

hádka - costa

hák – ampa

hala - mardë

harfa – nandë, malá harfa – nandellë

harfeník – nandaro

hasnout - quel-

háv - vaima

helma - cassa

historka - quentalë

hladký - pasta

hlas – óma

hlava – cár

hle! – aiya!

hleď!, hle! – ela!

hledět - cen, bud. č. cenuva

hlídaný, vězněný – manda

hlídač - tirno

hlídání - tirmë

hlídat – tir-

hlídka (abstr.) - tirmë

hliněný - cemina

hloh - ectar, pinectar, pipinectar

hložinka, plod hlohu - piopin, pipin

hluboký - nura, tumna

hluk - nyalmë, yalmë

hluk, burácející, hřmící, rachotící – rávë

hmotný - sarcuva, sarqua

hnědočerný – varnë

hnusný - sancë

hnusit si – feuya-, yelta-

hnusný – yelwa

hodina – lúmë

hodnost - tyellë, pl. tyeller

hojit (se) - envinyata-

hojivá mast - lipsa

hojný – úvëa

holub – cu

holubice – cua

hon - raimë

honit (se; za něčím) - roita-

hora – oron, pl. oronti

horko – úrë

horký - saiwa

horký – být horký – ur, úr

horské jezírko - moilë

hoře - nyérë

hořet - urya-

hořet - usta- (trans.)

hořký – sára

hospodářství - osta

hostina - taran, tarambo

houba – hwan, pl. hwandi, telumbë

houf - sanga

hra - tyalië

hra na lyru - salmë

hradba – ramba

hradba a příkop - ossa

hrách - orivainë

hrana - rína

hranice – réna, rína

hrát na harfu – nanda-

hrát na píšťalu - sip-

hrbáč - cauco

hrbatý - cauca

hrdina – callo

hrdlo – lanco

hrnčíř – cemnaro

hrob – noirë, pl. noiri, sapsa

hrobka – noirë, pl. noiri

hromada - cumbë, hahta

hromobití - raumo

hrot - nasta

hrozen (květů) - wingë

hrozit se - aista-

hrozný – aica, rúcima, sancë

hrubý – tarya

hrůza - caurë

hrůza - ossë

hřát – ur-, úr-

hřbet ruky – cambë

hřeb, hřebík - taxë

hřmění – rávë

hřmící – rávëa

hučet (vítr) - lausta-

hudba – lindalë, lindelë

hvězda – elen, pl. eleni

hvězdné světlo - ilmë

hvězda (poet.) – él, éli

hvězdný – elenya, elda, elena

hvozd - taurë

hybná síla, muž činu – tyaro

hýření, pitka – yulmë

hyzdit - hasta-

CH

chaluha - felpa, uilë

chápající - handa

chápat - hanya-

chápavý - handa

chladný – ringa

chladný (být chladný, o počasí) – nicu-, niqu-

chladný, neúprosný – sincahonda

chladit - nicu-, niqu-

chlapec – seldo

chléb – masta

chodidlo – tallunë

chodit – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë

choroba – quámë, lívë

chorý - laiwa

chovat odpor – yelta-

chrabrost - cánë

chrám - corda

chránit – varya-, varna-

chrpa - menelluin

chřadnout - hesta-

chtíč - mailë

chtít, toužit, přát si – mer-, min.č. mernë

chtít jít - mína-; (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát

chtivost - milmë, mailë

chtivý - mailëa

chumel - loctë

chutnat - tyav-

chuť – tyávë, pl. tyáver

chválit – laita-

chvat – rimpë, hortalë, hormë

chvátat - alac-

chvatný – tyelca

chvíle* - lúmë

chytit, lapit do pasti - atsa-

chytnout, uchopit - mapa-

I

ikdyž – elyë

imaginace – nausë, intyalë

intelekt - handelë

inteligence - handassë

inteligentní - handa

intuice - tercen

invence – Curwë

J

já – konc. –n, -nye, –nyë

já – ni; mi, mě, pro mě – nin

já ne- - avan (I won’t)

já; dokonce i já, ještě já - inyë

jádro - talma

jak – manen

jako – ve

jáma – unquë

jáma, díra - latta

jaro (brzké) – coirë

jaro (pozdní) – tuilë

jas - rillë, rildë

jas, sláva – alcar

jas (hvězdný) – silmë

jasný – calima, calina

jazyk (anatom.) – lamba

jazyk, řeč – lambě

jazykovědec – lambengolmo

je – ná, ëa

je, jim (zájm. odvozené od oni) – te, konc. –t

jeden - er

jedenáct – minquë

jedině - erë, eressë

jedinec, muž či žena – quén, pl. queni

jediný - erya, er

jedlý kaštan - mavoisi tapatenda

jedna – minë

jednotvárný – lára

jehlice - erca

jehlice, brož – tancil

jehličnan - vinë, vinnë

jeho, její – konc. –rya

jekot - miulë

jelikož - an

jemný – maxa, tereva, moica, pasta

jemný déšť - timpë

jen - erë, eressë

jenom - erë, eressë

jeřáb - carnimírië

jeskyně – filya

jeskyně (malá) – rotto

jeskyně (umělá) – hróta

jest – ëa

jestli, jestliže - ai (en. if)

jestřáb, sokol - fion, pl. fioni, fiondi

ještě ty – elyë

ještě, potom - ento

ještě (jednou) - ata

jetel, červený - camilot

jezdec – roquen

jezdkyně – roquen

jezero – ailin, linya, ailo

jezero (studené, v horách) – ringë

jezírko - ailo

jezírko, horské - moilë

jídlo – apsa

jih – Hyarmen

jilm – alalmë, lalmë

jinovatka – niquis, niquessë

jiskra – tinwë, pl. tinwi

jiskření čepele - hyandarussë

jiskřit – ita-, tintila-, tin-

jiskřit, bíle - ninquita-

jíst – mat-

jistě, ano - tancavë

jistý - sanca

jít – lelya-, linna-, min. č. lendë, vanta-

jít pryč – auta-, min. čas avánië, ettul-

jméno – essë, pl. essi

jmenovat - esta-

jsem - ná

jsi - ná

jsme - nar

jsou – nar; ier, -ier

jsoucno – ëa

jste - nar

Jupiter – Alcarinquë

K

k – an

k, na, do – konc. –nna, pl. –nnar

k, směrem k – ana, na

kabát - vacco

kadeř – findë

kam* - manna

kámen – ondo, pl. ondor, sar

kámen, tvarovaný - ambal

kamenitý - sarna

kamínek - sar, pl. sardi

kamna - urna

kanál (vodní) – celma

kapat - lim-

kapička - liptë

kapka - limba

kapradí - filquë, filinquë, filimpë

kapradina, převislá - eldasilquë

kára - norollë

kaštan - mavoisi, alda mavoitë

kaštan, jedlý - mavoisi tapatenda

kazit - hasta-

každý - ilqua

každý, všichni – ilquen

kde - massë

kdo – man, mani

kdokoliv – aiquen

kdysi - yá

když – írë

keř – tussa

kéž – nai

kladivo - namba

klanět se - caw-

klátit se - linga-

klenba – rondo, coromindo

klenba, kupole – telluma

klenot – mírë, mir

klenutý strop, střecha – rondo

klepat – tam-

klesat, zapadat - núta-

klesat, zapadat (o slunci) - númeta-, númenda-

klesnout - luvu-*

klesnout, prudce - talta-

klíčit - tuia-, tuima-

klid – sérë, quildë

klidný - pasta

kmen, parta - hostar

kniha – parma

kočka – mëoi

kočovný - ránen

koho? - manno

kokořík - quinquenna

koloběh, věk – randa

komnata - sambë, -san

komunikace – centa

komunikace myslí – osanwë-centa

končící – tyelma

končit – telya-, telu-

konec – metta, telma, tyel, mentë, telu, tyeldë

konečné blaho - manar, mandë

konečně - yallumë*

konečný – telda, tyelima, métima

konstrukce - tanwë, curwë

konvalinka vonná - quiquilla

kopec – ambo, tundo

kopec; do kopce (příslovce) - ampendë

kopec, osamělý, izolovaný - tolmen

koruna - rië

korunovaný – rína

kořen (jedlý) – sulca

kost – axo, pl. axor

koule - coron

kousat - nac-

kousnout - nac-

kousnutí - nahta

kouzelník - sairon

kouzlo - lúcë

kouzlit - luhta-

kov – rauta, tinco

kovář – tanno

kožešina – helma

kráčet – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë

kraj, okraj - rína

kraj, území – nórië

krájet - rista-

krajina, otevřená - latina

krajní - erúmea

král – aran

královna (ta, která je vznešená...) – tári

královský - aranítë

krása - vanessë

krásný – írima, pl. írimë, vanima, vanya, linda, calwa

krátký – sinta

kráva – yaxë, pl. yaxi

kreatura, silná a nepřátelská – rauco

krev – sercë, yár

krk - yatta, yat

kromě – hequa, ara

kroutit (se) – ric-

kroužit - hwinya-, pel-

krtek – noldarë, nolpa

kruh - cornë

kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)

krůpěj - limba

krutý - nwalca

krysa – hyaro

krýt – tup-, telta-, halya-

křehký – tereva

křičet - rama

křídlo – ráma, pl. rámar

křik - nyalmë, rambë, yalmë

křik (vítězný) – yello

křivý - cauca

křížem, přes - arta

křížení, setkání (tří a více) – yomenië

křížit - tara-

který, která, které – ya; v kterém – yassë, v kterých yassen

kulatý - corna

kůň (rychlý, jezdecký) – rocco

kupa - hahta

kupa, hromada - cumbë

kupit (se) – hosta-

kupole, klenba – telluma, coromindo

kus - cirma

kus dřeva, hrubý - runda

kus dřeva, tvarovaný - pano

kůže – helma

kvést - lohta-

květ – lossë

květen – Lótessë

květina – lótë

květina s velkými jednotlivými květy - indil

kvil - miulë

L

labuť – alqua

lačnost - milmë

lady, paní – heri

lamentovat - nyéna-, naina-

lampa – calma

lapit do pasti - atsa-

láska - melmë

laskavý - moica

lastura - hyalma

látka – lannë

Laurelin (jeho jméno) - Culúrien

léčit - envinyata-

léčka - neuma

led – helcë

leden – Narvinyë

ledňáček – halatir, halatirno

ledová tříšť - helcaraxë

ledový – helca

legenda - nyárë

lehnout si - caita-

leknín - ailinon

leknín, žlutý - nénu

lem - rína

lem oděvu - lappa

lembas – coimas

les – taurë, pl. tauri

lesk - wintil, tindë, rillë, rildë

lesklý - silma

lesknoucí se – ilcala

lesknout se (bíle) – ilca-

lesknout se - tin-

lesnatý – taurëa

létat – villa-, villë-, will-

letět vzduchem, vát – hlapu-

léto – lairë

letopočet - yénonótië

lev – rá, pl. rávi

levák - hyarmaitë

levý (strana) – hyarya

lež - furu

ležet, rozprostírat se – caita-

lhát - furu-

líbat - miqu-*

líbezný - írima

lid - lië, příp. –lië, přivl. liéva

lidé – Atani, sg. Atan

lidé (podle elfů) – Engwar (Neduživí)

lidé (potom narození) – Apanónar

lidé a elfové - Eruhíni („děti Eruovy“)

lidé (smrtelníci) - Fírima, Firya (pl. Fírimar, Firyar)

lilie - indil, narwë

líska - cotullë, cotulwë

list – lassë, pl. lassi

listí – olassië

listopad – Hísimë

listoví – olassië

lišácký - ruscuitë

liška – rusco

lít – ul-, ulya-

lkaní – yaimë

lkát - yaita-

loajalita – voronwië

loajální – vórima, voronda

loď (s ostrou přídí) – cirya

loďka - luntë

loďka, malá - venë

lok - yulda, pl. yuldar

loket – ólemë

loni - yenya

lord, pán – heru, hér-

louka - lairë

lov - raimë

ložnice – caimasan, pl. caimasambi

lpějící na kom/čem - himba

lpět na kom/čem - himya-

luk – quinga, cú, lúva

lůno – súma

lůno země - palúrë

lůžko - caima

lyra – salma

lyra, hra na ni - salmë

M

maceška - helin

mačkat (se) – sanga-

magie - ingolë

magie, tajné umění – nolwë, nólë

maják - calmindon

majestátní - aranítë

mající, s – arwa

mák, vlčí - fumella, camillo fúmelot

mák, vlčí velký - fúmello valinórëa, camillo

malá dáma – hérincë

málo, ne dost – ufárëa

malý – rincë, pl. rinci, pitya

máma – mamil

manžel – verno

manželé – veru

manželka – vessë

manželství, manželský stav – vesta

Mars – Carnil

máry - tulma

masitý - sarqua

maso – hrávë

mast - laivë

mast (hojivá) - lipsa

matka – amil, ammë

matný, bledný - néca, pl. néce

mátožný - lorda

mdlý, nejasný - néca, pl. néce

mě, pro mě – nin

meč – macil

meč (krátký s širokou čepelí) – ecet

meč (široký) – lango

med – lís

medovina (životabudič) – miruvórë, miruvor

medový – předp. liss-

medvěd – morco

měď - tambë

měděný - tambina

měkký – maxa

melodický - lindelëa

měnit se – ahya-, min. č. ahyanë

měsíc – Isil

měsíc (časově) – asta, pl astar

měsíc (jeho jméno) – Rána, Tilion

měsíce, srpek - cú

měsíční svit – isilmë

město (opevněné) – osto, os

mezi – imbë

mi, mě – nin

mihotat se – tintila-

mihotavý – itila

milenec – melindo

milenka – melindë, melissë

milovaný – melda

milovat – mel-, mela-

mimo – hequa, ara

mimo, nad - pella

minulé dny – yárë

minule, posledně – yallumë, yalúmë

minulost – vanwië

minulý, odešlý – vanwa

minulý, předešlý, poslední – métima

míra – lesta

mírný – maxa, moica

mísa - salpa

miska - venë, salpa

místnost - sambë, -san

místo, kousek země – men

místo, silné, odolné - sarnë

mít, vlastnit – harya-

mít (jakou) chuť - tyav-

mít (povinnost) - or-; impersonální sloveso - orë nin carë X - mám udělat X

mít rád (o přátelství) - ser-

mít radost - valina-

mít se dobře - ala-

mít strach - aista-

mladý – nessa

mládí, svěžest - vénë, wénë

mládí, vitalita - laito, laisi

mlátit - palpa-

mlčení - quildë

mlha – hísë, hísië, hiswë

mlhavý, nejasný - néca, pl. néce

mlhovina - timpinë

mluvit - quet-, min. č. quentë

mluvnice - tengwesta

mnohaletý - linyenwa

mnoho – rimbë, limbë

mnoho- (ve složených slovech) - -li-, -lil-, lin-

mnoho (velké množství) – hosta, úvë

mnoholistý – lillassëa, pl. lillassië

mnohý - rimba, úvëa

množství (velké) – rimbë, úvë

mňoukání - miulë

moc – mít pod svou mocí – vala

moci - pol-, mohu - polin

mocný – meletya, taura

modla - cordon

modlitba – cyermë

modrat se - helwa-ahya-

modrozelený - laiquaninwa

modrý – luin, pl. luini, ulban (vanyarská quenya), luinë, lúnë, ninwa

modřín - finë

mohutný, robustní – tiuca

mokrý – mixa, nenda

monstrum - úvanimo

moře – ëar, pl. ëari

moře, rozbouřené - haloisi

mořská panna - ëaris, ëarwen

mořská řasa - felpa, uilë

mořská víla - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi

most – yanta, yanwë

motýl – wilwarin

moudrá osoba – nolmo

moudrý – nolma, nolda, iswa, istima, saila, nóla, isqua

moudrost – nolwë, nólë

mouka – porë

mrak (bílý) – fanya, pl. fanyar

mrak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor, ungo

mraky a vzduch nahoře – fanyárë

mramor - alastë

mráz – nixë

mrazit, chladit – nicu-, niqu-

mrazivý - helca

mrkat – tihta-

mrtvola - quelet, pl. queletsi, loico

mrtvý (o elfech) – qualin

mrtvý (ve smyslu přir. smrti smrtelníků) – firin

mrtvý, odešlý – vanwa

mučit - nwalya-

mudrc – ingólemo

můj, má, mé – -inya, -nya

muka – nwalmë

mumlající – nurrula

mumlat – nurru-

mumlavý – nurrua

muset (něco) - mauya-; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X

mušle – hyalma

muž – nér, pl. neri

muž činu – tyaro

mužský - hanuvoitë

my – konc. –lmë, –mmë

my – me, na nás – ménë, nás (3.p.) – men, mel

my (duál) – met

my ne-xxx – vammë, avammë

mys - mundo

mysl - ósanwë

myslet - sana-, noa-, nauta-

myslit si - nam-; myslím si - namin

myšlenka - intya

mžourat - tihta-

N

na, do, k - konc. –nna, pl. –nnar

nabádat - or- (impersonální)

nad – or, pella

nádhera – alcar

nádherný – vanya

nádoba - venë

nádoba na pití – yulma, sungwa

nahnat strach, hrůzu – ruhta-

náhoda - ambarma

nahoru – amba, ama

náhrdelník - firinga

nahý – helda

nacházet – hir-

nachová, planoucí - narwa

nachový – nasar

najít – hir-, tuv-

nakloněný - penda

nakonec - mettassë

naléhat – horta-

naléhat - or- (impersonální)

naléhavost - hormë

nalézat – hir-

nalézt – tuv-

nalít – ul-, ulya-

námořník – ciryamo

nanebevstoupení - orosta

nápad - intya

nápadný - minda

napěnit – falasta-

napíchat - erca-

napjatý – tunga

naplnit – quat-, bud. čas quantuva

napnout - lenu-

napnutý - tunga

nápoj - suxë*

napomáhat - resta-

naposled, minule – yallumë, yalúmë

naposledy - mettassë

naprosto – aqua

napříč, přes - arta

napsat – tec-

narcis - cancalë, malina cancalë

národ – lië, příp. –lië, přivl. liéva

narodit se - nosta-

narozeniny* - nostarya

náruč – súma

narůstat - yonta-

nářek - nainië, nairë

nářek, naříkání – yaimë

nařídit – can-, vala-

naříkající, naříkavý – yaimëa

naříkat - naina-, nyéna-, yaita-

nařízení – namna

násilnický – naraca

násilný – naraca

následovat – hilya-, hil-

následovník – hildë, hildo

naslouchat - lasta-

nástraha, oko – neuma

náš (duál) - elva

náš (vylučující) - emma

náš (zahrnující) - elma

náš, naše – konc. –lma; 2.p. –lmo

náš, naše (pro 2 osoby) – konc. –lva, 2.p. –lvo

natáhnout - lenu-

nátlak - mausta

nato - san

naučit se - nol-*

navždy - tennoio, oialë

nazgúl – Úlair, Úlairë, pl. Úlairi

naznačit - tana-

názor (stálý) – selma

naživu – cuina

ne - lá, lau

ne – áva, avá, vá, já ne – ván, ványë, my ne – vammë

ne (důrazné) - lala

ne- (předp.) – ú-

ne navždy – ullumë

ne, skutečně ne, naprosto ne (důrazný nesouhlas) - laumë

nebe – hellë, telimbo

nebe, uprostřed rudého - carnevaitë

nebesa – Menel

nebeská klenba – telumë

neblahý - umbarwa

nebo - var

neboť - an, ten

nebude (en. will not) – úva

nebudu (já) - ávan, ványë

nebýt - um-; min.č. úmë

něco – nat

nečistý - vára

nečlověk - Hravan

nedělat - um-

neděle – eärenya

nedělej to – áva carë

nedostatečný - ufárëa

nedostatek – ufárë

neduživý – engwa

nehostinný - erda

nehybný - tulca

nechat něčeho - hauta-

nechuť – yelma

nechutný – yelwa

nejasně, být vidět - valca-

nejasný, mdlý - néca, pl. néce

nejdříve - yesta

nejprve - yesta

nejsem - uin, umin, min.č. úmë

nejjasnější – ancalima

nejvyšší bod – inga

nejzadnější – tella

nejzazší – tella

někdejší - yara

někdo – aiquen, námo

někdo, muž či žena – quén, pl. queni

nekonečné období – oialë

nelidi – Hravan, pl. Hravani

nelítostný - aica

neměnný - sanca, tulca

nemluvně – lapsë

nemoc – quámë, lívë, caila

nemocný - laiwa, caila, caimassëa

nenasytnost - milmë

nenávidět – yelta-, tev-

nenávist – yelma, tevë, tevië

nenávistný - sancë

nenechat dokončit - nuhta-

není – úyë

neodvratně určit - martya-

neohroženost - verië

neohrožený - verya

neochotný - avar, pl. avari

neotřesitelný - tulca

nepoctivý – raica

nepovolit - ava-, min.č. avanë

nepřátelský - cotya

nepřetržitě - voro

nepřevyprávitelné; to, co se nedá převyprávět - únyárima

nepřipouštět, znemožnit – stama-

nepřítel – cotumo

Neptun – Nénar

nerozštěpitelný - ilterenda

nerozumný - alasaila

nesčetný – únótima

neskrývající nic – helda

nesmělý - caurëa

nesmrtelný – ilfirin

nesnadný - tarya

nespočetný – únótima

nespočitatelný – únótima

nespoutaný - verca, wilwa

nést – col-

nést se, plout - lutta-, lutu-

nestvůra – ulundo

netvor – ulundo, úvanimo

neúcta - yaiwë

neudělám – ávan

neúprosný, tvrdý – sincahonda

neurčitý - néca

neuspět – quel-

neustále - oialë, voro

neústupný – norna

nevěsta – indis

nevlídný – tarya

nevolník - mól

nevšímat si - hehta-, min.č. hehtanë

nevyřknutelné; to, co se nemá říkat, vyprávět - avanyárima

nevyslovitelné; to, co nelze vyslovit - úquétima

nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat - avaquétima

nevýslovný - úquétima

nezdravý – engwa

nezkažený - alahasta

nezničený - alahasta

nezohyzděný - alahasta

něžný – maxa, moica

ničit - hasta-

nikdo - úquen

nikdy - úlúmë*

nit - línë, lia

nitro, vnitřní mysl – órë

nízký, podlý – faica

nížina - nanda

noc – lómë, ló, mórë, hui

noclehárna – caimasan, pl. caimasambi

noha – telco

noha (spodní část, en. foot) – tál

nora - hróta

normální - sanya

nos – nengwë, mundo

nosit – col-

nosit (oblečení) - col-

nositel – colindo

nový – vinya, sinya

Nový rok, první den roku – yestarrë

nový život - laito, laisi

nutit - mauya-

nutit - or- (impersonální)

nutkání - maurë

nutnost - hormë

nůž – sicil

nymfa - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi

nyní – sí, sin, sín

O

o - os* (náhradní předložka místo genitivu)

ó (zvolací, přikazovací částice) – a, á

oba - yúyo

obalovat - vaita-

obarvený, ušpiněný – púrëa

obdařený – mána, almárëa

obdařenost - almarë

obdivuhodný – vanima

obecná řeč - ilquesta

obecný podmět, předmět – quén, pl. queni

obejmout - vaita-

obchod, obchodování - mancalë

obchodovat - manca-

obíhat - pel-, hwinya-

objemný, rozsáhlý – úra

objetí - ranca**

objevit – tuv-

objímat - vaita-

obklíčit - hapa-

obklopit - vaita-

obklopovat - vaita-

obkroužený - lesta

oblak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor

oblaky, mezi nachovými - carnevaitë

oblast (ohraničená) – peler

oblast, region – ména

oblast, správní - ostar

oblázek - sar, pl. sardi

oblázky, štěrk – sarnië

oblečený - vaina

obličej - anta

obloha - hellë, fanyárë, telimbo

oblouček (část tengwy) - lúva

obmotat - vaita-

obnažený – helda

obnažit (se) - helta-*

obnovený – envinyanta

obnovit – envinyata-

obr - norsa

obr lidožrout - sarquindo, pl. sarquindi

obrácený – querna

obrátit (se) – ric-

obrátit (se), změnit - ahya-

obrazotvornost – nausë, intyalë

obrovský – úvëa, alta

obruba - rína

obsahovat - panda-

obskurita - mordo

obtížný - tarya

obtočit - vaita-

obvyklý - sanya

obyčej - haimë

obyčejný - sanya

obydlí – farnë, mar

obyvatel - mardo

ocel - erë, eren, yaisa

očarování - lúcë

očarovat - luhta-

od – ho

od, z, ven z – konc. –llo

oddech – sérë

oddělit - cilta-

odehnat - auhorta-

odejít – auta-, min. čas vánë, vánië, avánië; hótul-

odejít pryč – oantë, min. čas slovesa auta-

oděný - vaina

odepřít – ava-, min.č. avanë

odér, aroma - holmë

odešlý – lendë

odešlý, zmizelý – vanwa

oděv - vaima

odhad - intya

odhadovat - intya-

odcházet – ettul-

odjet - vanya-, min.č. vannë

odkapávat - liptë-

odkrýt (se) - helta-*

odkud* - mallo

odmítnout – váquet-, avaquet-

odolat – termar-

odolné místo - sarnë

odolný - voronwa, tulca

odplout - lút-

odpočinek – sérë, quildë

odpočinout si - quil-*, ser-

odpočívat - ser-

odpor – yelma

odpor, cítit z něčeho – feuya-

odporný – yelwa, saura, sancë

odporný, hanebný – faica

odpověď - nanquenië

odpustit - avanta-*

odpuzující – yelwa

odříznout, s cílem použít odříznutou část - hóciri-

odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části - auciri-

odříznutý od světa - erda

odsoudit (k záhubě) - martya-

odstup - haiyassë

odsunout stranou - hehta-, min.č. hehtanë

odtékat - cel-

odvaha - verië

odvaha („síla srdce“) - huorë

odvážit se - verya-

odvážný - verya, canya

odvolat – enyal-

odvržený - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë

ohavný – yelwa, sancë

oheň – nárë

oheň - jako oheň - urúva

ohnivě rudý - culda, culina, narwa

ohnivý - nárëa*, uruitë, urúva

ohnivý (o barvě) - culda, culina

ohnout se – loc-, cúna-, cauta-

ohnutý – cúna

ohrada - panda

ohrazovat - panda-

ochrana - varnassë

ochraňovat – varya-, varna-

ochutnat - tyav-

oko – hen, pl. hendi, 2 hendu

oko, nástraha – neuma

okolnost - ambarma

okouzlení - lúcë

okouzlit - luhta-

okraj - erumë, réna, rína

okurka - colosta

olověný - canuva

olovo - canu

olše - ulwë, uluswë

on – so, konc. –ro

ona - së, konc. -rë

onen, ten, tamten – tana

oni – konc. –lto, ve vyspělé quenijštině –ntë

oni – toi, te

oni; právě oni - entë

ono - ta

onoho den, v ten den – tárë

opačný – nuquerna

opakovat (se) - tatya-

opar – hísë, hísië

opatření - lesta

opásaný - lesta

opět – ata; předp. en-

opevnění, dům, vesnice či město obehnané zdí – opelë

oplakávat - nyéna-, naina-

oplocovat - panda-

opora - tulto

opotřebovat (se) - yerya-

opovážit se - verya-

opovržení - yaiwë

opovrženíhodný – faica

opravdový - anwa, sanda

opustit – hehta-, min.č. hehtanë; auta-, min. čas avánië, oantë, hótul-

opuštění (podst. jm) – hequa

opuštěný - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë

oranžová – culuina

orel – sorno, soron, sornë, pl. sorni

Orion – Menelmacar

orosený - nítë

ořezat - rista-

osamělý – eressëa, erda

osamění - erë, eressë

osamocený - erda

osít - rer-, min.č. rendë

oslnivost – rillë, rildë

osm – tolto

osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní) – lanat

ospalý - murmea, lorda

osoba – quén, pl. queni

osobní – véra

ostatek - estë

ostatní, ti - estë

osten - nassë, erca

ostrov – tol, pl. tolli

ostrý – maica, aica, laica

ostří, čepel - hyanda

ostýchavý - caurëa

osud – ambar, umbar, maranwë, manar, mandë

osud; kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)

osudný - umbarwa

osudový – umbarta, marta

osvětlený - calina

osvětlit - calya-

osvětlovat - calya-

osvítit (bíle) – sil-

ošklivit si – yelta-, feuya-

oštěp – ehte, ecco

ošperkovat (se) - sinquita-

ošuntělý, starý (o věcech) – yerna

otáčet - pel-

otec – atar

otevřený - panta

otevřený, volný (o krajině) - latin, latina

otevřít - panta-

otočený – querna

otočit (se) – ric-

otrok - mól

otvor, díra - assa

ovce – máma

oves - polë

ovinout - vaita-, lia-

ovinout se – loc-

ovládaný – turúna

ovládat – tur-

ovládnutí - túrë

ovoce – yávë

ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky - melpo

ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky - marin

ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou - pio

ovocný strom - marinnë, marindë

ovšem - tancavë

ozářit (bíle) – sil-

ozařovat - alca-

ozdobit (se; šperky) - sinquita-

označit - osteca-

označit, ukázat – tana-

ozvěna - nalla, láma, nallama

ozývat se - lamya-

ozývat se, vracet se ozvěnou - láma-

oženit se/vdát se - vesta-

oživit - envinyata-

ožít - cuy-, cui-